Wabi

    Pokud se někoho zeptáte na Stanislava Daňka, asi se úplně vždycky nesetkáte s odezvou. Když vysvětlíte, že jde o Wabiho Daňka, bude jasněji. Na Letné určitě, svého barda si tady, myslím, dost považují. A když přidáte Rosu na kolejích, bude jasno všem. 

  Další letenský slavný hudebník, Jiří Černý, Rosu na kolejích označil jako nejlepší trampskou píseň všech dob. S tím asi mohou souhlasit i ti, co se trampy necítí a jejich muziku neposlouchají. Písně Wabiho Daňka, alespoň některé, však určitě znají i oni.

Protože je to letos už pět dlouhých let, které nás dělí od smutného dne šestnáctého listopadu, kdy slavný tramp odešel do hudebního nebe, stojí za to si připomenout nejen Rosu na kolejích. 

Poslouchala jsem Wabiho od dětství a krom jeho písní mě také zajímalo jeho jméno. Nechápala jsem, kde se to Wabi vzalo. Vyrůstala v době ryze českých jmen, případně jejich sovětských verzí, a i proto bylo pro mě jméno Wabi zajímavé a lákavé. Později  jsem po původu jména Wabi pátrala, ale vlastně jsem nic relevantního nevybádala dodnes, krom toho klasického, že jde o jeho poctu Wabi Ryvolovi. Lze se dopídit  odkazu na knihu Lovci vlků, kde se jméno Wabi vyskytuje, možná odtud…? Pseudonym podle literárního hrdiny je už asi snáze vysvětlitelný. Překladu slova Wabi do češtiny jsem se úplně nedopátrala, ale myslím si, že to není nutné, Wabi je prostě Wabi a pro trampskou hudbu je jméno Wabiho Daňka psáno zlatým písmem. Stejně tak i pro letenskou historii, byť se narodil na Moravě. Ale Praha je plná slavných Moravanů, tak i Stanislav Daněk z rodného Gottwaldova přes Chodov u Sokolova posléze zamířil do hlavního města, kde se usadil v polovině osmdesátých let.

Pochází ze skautské rodiny, možná i proto jsem ho vždycky vnímala jako chlapa, co si umí za svým slovem stát. Prostě to v něm bylo. Výchova ve skautském duchu, navíc poznamenaný baťovskou filozofií jeho rodičů, tak se musí na člověku nějak odrazit. Stejně jako domácí hudební zázemí, zejména tatínek byl skvělý kytarista. Malý Standa měl tedy kde brát.

Píseň, co mě učil listopad je další z jeho slavných hitů, který si symbolicky lze připomenut právě v měsíci jeho úmrtí. Zemřel 16. listopadu před pěti lety, ale jeho písně žijí dál.

Na Letné je často u jeho pamětní desky hořící svíčka, zůstává stále trvalou součástí letenského koloritu. Nejen kvůli mnoha zlidovělým písním, kterých celkem složil přes sto padesát, ale hlavně proto, že z jeho písniček, stejně jako z něho samotného, vyzařoval klid a pohoda. Uměl pobavit, známé jsou historky o jeho geniální schopnosti vyprávět vtipy. My, co si pamatujeme sotva jeden vtip, to jistě dokážeme ocenit. Stejně jako výraznou osobnost, charisma či neobvyklou otevřenost v jeho vlastní vzpomínkové knize Neublížit (…a neposrat se). Vše říkající životní motto, kterým dnešní vzpomínku na Wabiho Daňka končím a přidávám odkaz třeba na  skvělé Hudsonský šífy nebo ročník 47.