Školství, které se nás všech nějaký způsobem dotýká, je poměrně dost sledovaným oborem. Své máte říci jako dítě, rodič, učitel, politik, novinář či klasický přítel školyJ. Řekněme, že na školu se v běžném hovoru dostane víc lidí než na prostředí jaderné elektrárny či pohřební služby nebo pracovní náplň obchodního managera nebo poštovní doručovatelky. Navzdory drobnohledu ale školní prostředí nabízí několik anomálií, které běžnému pracujícímu nejsou moc srozumitelné. Už jen klasická školní hodina, která trvá 45 minut mlže být mnohým nesrozumitelná. Stejně tak rok, který se ve škole běžně vnímá do konce června, který mnoha kantorům nahrazuje silvestrovské veselí. Ovšem účetní a kalendářní rok jsou v úplně jiných dimenzích, takže anomálie jako vyšitá. Lze to úspěšně aplikovat i na dovolenou ala prázdniny, které mnozí zaměňují, leč není tomu tak. To ale nevysvětlíš. Stejně jako vedení školy většinou nevysvětlíš, že klidně můžeš chodit v červenci do školy (škola bez dětí je pořád škola), ale v lednu potřebuješ se svými vlastními dětmi odjet na dva týdny na hory. To moc nefunguje, takovou anomálii školy většinou nepřipouštějí. V rámci zákoníku práce se mnozí z mimoškolní oblasti podivují nad anomálií pracovní doby, jako že je nějak kratší než klasický týden. Že se do pracovní doby započítávají i ty věci kolem, jako jsou přípravy či opravy, to už se moc nevnímá. Takže je to další klasická anomálie, stejná, jako přestávky, které neznamenají přestávku v práci, ale jiný druh práce, takže když za vámi někdo chce přijít o přestávce a vy tvrdíte, že nemáte čas, protože dozor či něco podobného, je to pro někoho dokonce podezřeléJ. Pro mě osobně je největší anomálií školy fakt, že je pro učitele větší problém uvolnit se z porady než z výuky. Ač mám pro různé anomálie, a to nejen školní, velké pochopení, tohle fakt nechápu. A setkala jsem se s tím vícekrát, takže to nebude jen náhoda či náhodné nenaladění funkcionářů. Ve škole je vůbec lépe se neuvolňovat, nějak se očekává, že doktory či řemeslníky či úřady si zařídíte mimo Vaši pracovní čili výukovou dobu. Zejména na úřadech, kde pracuji pro veřejnost dvakrát týdně, se to dobře vysvětluje. Řemeslník někdy za tučný příplatek přijede ve večerních či víkendových hodinách, ale doktor se stejně jako úředník neptá. Nicméně, to jde, někdo to vysupluje, máte nárok na nějaké dopoledne či možná i den, abyste si to zařídili. Ale omluvit se z porady je mnohem složitější. Tu za vás nikdo nevysupluje a ty dvě plánované hodiny, které jsou na schůzi určeny, a kde se většinou planě plácá, protože každý se potřebuje vymluvit a k ničemu to nevede, ty si musíte odsedět. Vždycky jsem si myslela, že je lepší učit a pak nebýt na schůzi, ze které si přečtu zápis, ale další školní anomálie tvrdí opak. Ze školních schůzí se prostě neomlouváJ. A protože se mi ty anomálie natáhly víc, než jsem čekala, udělám z neomluvitelné schůze tečku a další anomálie budou na pokračováníJ Což je vlastně také anomálie.
Žádné komentáře:
Okomentovat