Kdysi jsem si tady na blogu pohrávala s jedničkami na začátku měsíce. Skoro každého prvního je něčím zajímavé, ať už první leden, první září, první máj či třeba první duben. Někdy je to ozvláštněno výročím, narozeninami či jinou tradicí. První březen zůstával plonkový.
Ale letos má své důležité místo mezi ročními jedničkami i první březen. Začíná další z mnoha zákazů, které se kupí, a ač vlastně nic neřeší, jsou pořád nové a nové. Prvního března tedy začíná zákaz pohybu odněkud někam. Ale v podstatě je to odnikud nikam, jako vždy.
Jen tím pádem asi nelze přiřadit první březen k oblíbeným jedničkám, byť zajímavý bezesporu je. K čemu ale bude, to si netroufám popsat.
Takže zůstat doma, stejně jako loni. Za rok se totiž u nás nic nezměnilo, a pořád je jediné, na co se oficiální místa zmohou, hromadění zákazů.
A pokud chcete vyjet, pak připravte bumážku.
Ti, kdo neví, oč jde, tak malý historický exkurz. V hluboké totalitě sovětského vzoru se nesmělo jezdit z okresu do okresu. Pokud jste chtěli jet, byl nutný papír, nebo-li bumážka. Aby vás hlídka propustila a měla o vás kontrolu. Šlo o tak absurdní nařízení a tak hluboký zásah do všeho, že ani naši soudruzi to nepoužívali, jen ti sovětští.
Až nyní i ti naši.
Takže prvního března, další jednička letošního roku. Uvidíme, zda na konci termínu bude zázračné vymýcení viru či zda prvního dubna přijde další uzávěra.
Skoro bych řekla, že vím, co bude. A apríl určitě nemyslím.
Žádné komentáře:
Okomentovat