Text k dnešnímu výročí je zkopírovaný z FB NG. Brožíka mám moc ráda, byť je dneska už takový trochu zapomenutý. Ukazuje to, jak jsou dějiny nespravedlivé. Ale v jeho případě? On měl vlastně kliku, za svého života byl superstar, hodně slavný. V zapomenutí upadl až po smrti, a hodně to způsobila následující výtvarná generace, která ho naprosto zavrhla a dokázala vygumovat z dějin. Je to ale, podle mě, lepší varianta, protože většina výtvarníků v reálném životě živoří, nikdo je nezná a proslaví se až po smrti. Tak to měl Brožík opačně. A dle mého je to, minimálně pro něj, určitě příjemnější:-).
A navíc, mám dojem, že se dnes do povědomí vrací, alespoň trochu. A dneska, 6.3., je to 170 let od jeho narození, tak přetiskuji avizovaný text z FB NG a slavný obraz Hus na koncilu kostnickém.
Je to takové moje historické blogookénko:-)
V letošním roce si připomínáme 170 let od narození a 120 let od úmrtí malíře Václava Brožíka. Narodil se 6/3 1851 v Třemošné u Plzně jako nejmladší z pěti dětí v rodině kováře, později dělníka v Ringhofferově továrně na Smíchově. Díky svému talentu a podpoře mecenášů mohl studovat na pražské Akademii a později pobývat v Mnichově a Drážďanech. V roce 1876 se usadil v Paříži, kde se seznámil s obchodníkem s obrazy Charlesem Sedelmeyerem. Sňatek s jeho dcerou Hermínou v roce 1879 přivedl malíře mezi nejvyšší společenské vrstvy a jeho obrazy byly prodávány nejen po celé Evropě, ale také do Spojených států amerických. Brožík je dnes známý především monumentálními historickými plátny, jeho početné dílo však tvoří i krajinomalby, žánrové obrazy a portréty. Během své kariéry obdržel řadu oficiálních ocenění, v roce 1893 byl jmenován profesorem na pražské Akademii a v letech 1893–1894 a 1895–1897 byl i jejím rektorem. Zemřel 15/4 1901 v Paříži, jeho hrob se nachází na hřbitově Montmartre.
Žádné komentáře:
Okomentovat