Venkovské letní ohlédnutí

Venkov přináší řadu aspektů, které v městě neobjevíte. I když, jeden nikdy neví....

Zde třeba malá kuřátka. Volně se pohybující v Praze většinou nepotkáváme. Na venkově jde o podstatně běžnější jev.

 Pravdou je, že mě k nim nechtěli moc pustit. Traduje se totiž historka, jak jsem jako velmi malé děvčátko na návštěvě u babičky dala podobně velká kuřátka "spát." A to tak, že natrvalo. Vůbec nevím, jak to takové malé dítě dovede, sama si nepamatuji,ale opakovaným vyprávěním už to beru takřka jako vzpomínku vlastní. Prostě jsem v podstatě popravila několik malých kuřat. Brr:-)

 Nyní už podobnými sklony opravdu netrpím, tudíž jsem mohla nedávno vylíhnutá kuřátka vesele obdivovat. V dospělosti již tak půvabná nejsou, ostatně jako takřka kde kdo. Naopak, slepice se stává synonymem hlouposti i tuposti. Stejně jako kráva, byť ta je údajně chytré zvíře. Přesto označení slepice i kráva nebývají ta, která naznačují nějakou sympatii. Ovšem i s takovými se setkáte, a jistě mi dáte za pravdu, že kráva čtyřnohá je mnohem milejší společník než ta dvounohá. Té se na venkově mnohem hůř vyhnete a navíc, i ve městě se nacházejí. Nicméně, zůstaňme u roztomilých kuřátek a iluze venkovského klidu a pohody. Hlavně té letní, která nám pozvolna mizí v propadlišti dějin. Zaměňována za každodenní drsnější podzimní realitu. Ale zatím jsou tu ty báby:-) a jejich léto, letos opravdu krásně babí, tak si užívejme......