Potkala jsem ho.

..........Konečně.  

 Koho?

Klavír na ulici.

    O akci klavíru v ulicích jsem již slyšela, ba i četla na spřátelených blozích.  Většinou je to zde i krásně nafocené a skvěle popsané, takže jsem měla velkou motivaci.Někteří moji přátelé se dokonce stali účastníky strhujících koncertů, které náhodní chodci vyprodukovali na instalovaných piánech. A na Hlavním nádraží je údajně dokonce klavírní křídlo. Tam jsem ještě nedorazila.     

    Každopádně, když někdo, kdo umí, usedne za klavír, je to zážitek. 
 Zatím jsem na nikoho takového v ulicích nenarazila, buď jsem ani nepotkala klavír, či tam stál opuštěně a sám.

   Až  onehdá v podvečer, příjemně unavená z kosmetiky, ploužím se přes Mírák a on tam byl. Mladík, který uměl. Takže jsem usedla (navíc jedno z krásných slunečných odpolední) a zažívala koncert na pražské ulici. Báječné. Konečně jsem vychutnala celou skvělou akci pián v ulicích do detailů.  Hezká akce. A jak pozitivně působí na pražský hektický běh ulicemi:-). Většina lidí se zastaví,  často i s úsměvem, mnozí dokonce usednou a se zaujetím umělce z lidu poslouchají. Ba i potlesku se mu dostane. Je to nečekaně příjemný zážitek.Ještě asi zkusím to Hlavní nádraží, třeba budu mít štěstí a někdo tam bude stejně krásně hrát…