...rozhodně není žádná dietka. Některé pochutiny se tvoří a následně servírují skutečně ve velkém. Zkusila jsem odlehčit tělu návštěvou lesa, což je pro mě velmi netradiční aktivita. Mnohem častěji se vydávám do kavárny než do lesních hvozdů. Nicméně, všichni mluví o tom, že houby rostou tak, že je lze sekat kosou, proto jsem sebrala psí doprovod a vydali jsme se na žně do lesa. Žně se ovšem nekonaly. Buď jsem podlehla klamavé reklamě:-) či lživé propagandě, nebo naše lesy jsou bez hub. Pokud tedy nechci sbírat muchomůrky červené, které tady tvořily krásná zákoutí a lákaly minimálně k vyfocení. Ostatní, z mého pohledu jedlé, houby jsem neobjevila. Sama chci věřit tomu, že je to proto, že tady nerostou, než že jsem totálně slepá. Ale když vidím některé blogy a fotozáběry jejich úlovků, tak si říkám, že je třeba přiznat si pravdu:-). Nicméně, krásně jsme se prošli, tichý les umí být balzámem pro duši i pro uši,hezky se přemýšlí třeba o knihách, na kterých je třeba pracovat:-) nebo se jen tak nechá plynout čas. A pak s chutí do posvícenského hodování:-)
Pokusy o umělecké lesní foto také nevyšly, tak jen foto jako důkaz,že opravdu rostou.
Muchomůrky:-)
Sběr hub mě zdaleka míjí, jsem houbařský analfabet, poznám tak ještě muchomůrku červenou:) Koláče jsou přímo ukázkové..
OdpovědětVymazat