Svatí v Hudební kavárně Dadap

Včera večer se v Hudební kavárně Dadap rozzářilo svaté české nebe. První čeští světci si svůj svátek připomínají právě v září a v našich poprázdninových Hovorech dostalo svaté téma přednost před tragickým Mnichovem, který je takovou černou dominantou prvního podzimního měsíce. A přestože je pan profesor Šebek odborník právě na Mnichov, nalákaly jsme ho na debatu o českých světcích, historii naší státnosti a kořenech jakési národní hrdosti (pokud tento termín v naších podmínkách vůbec existuje?).
Nu, asi ano, jak vyznělo ze zajímavého povídání, které si po prázdninách přišla poslechnout komunikativní skupinka příjemných lidí. Pan Šebek je člověk, kterému je dáno. Je odborník a umí vyprávět. A to, co si budeme povídat, dost vzácná kombinace. Takže jsme důkladně probrali svatého Václava, jeho babičku Ludmilu, kterou nám, jak jsme se dozvěděli, trochu uzurpují Rusové, nešlo minout Cyrila a Metoděje, řeč přišla i na Jana Nepomuckého či na Anežku Přemyslovnu nebo svatého Ivana. Zajímavým prvkem byla diskuse o blahoslavení mučedníků z řad obětí komunistického režimu, což je věc velmi potřebná zejména v dnešní době, a mně osobně přijde velmi zajímavé, jak se třeba na svatého Václava hledělo z Hradu v době nedávné a dnes.... 
Pikantní komparace:-)
   Když byla kanonizována Anežka, připomínala se pověst, že až bude tato Přemyslovna prohlášena za svatou, dojde v Čechách k velké změně a bude líp. Následovaly listopadové události a mnozí si mysleli, že věštba se naplnila.....
Stále však není objeven její hrob. A proroctví praví, že až se najde, nastanou u nás zlaté časy. 
Takže se asi všichni můžeme vrhnout na hledání hrobu Anežky Přemyslovny:-).
 To jen jako odlehčující tečka na závěr. Jinak mohu poděkovat těm, co přišli. A myslím si, že ti,co nedorazili, přišli o hodně. Tak snad příště, při kolektivizaci.........