Deadline

Problémy se termínem, čili, jak se dnes módně říká, s deadline, má často kdekdo. Dokonce o tom vychází řada studií, nedávno mě třeba zaujalo Umění prokrastinace. Je to prostě dobrý byznys, to, že mnozí neumí či nechtějí dodržovat stanovené termíny. A nemluvím o těch, co jsou jako olivy, tedy vydávají ze sebe to nejlepší, když je drtí a dohánějí vše na poslední chvíli. Termín prostě stihnou. Jak, není předmětem mé dnešní úvahy. Mě spíše zaujalo to, jak v obecném vnímání není permanentní nedodržení termínu nic špatného. Prostě to tak dneska je. Napadla mě tato myšlenka v okamžiku, kdy jsem sledovala, kolik škol třeba muselo posunout svůj začátek školního roku proto, že nebyly dokončeny naplánované stavební práce. Prostě stavební firmu nějaký termín jednoduše nezajímá. Sama mám podobnou zkušenost z vlastní školy, letos se naštěstí nic nerekonstruovalo. Ale dovedu si představit, jak to probíhá. Koncem června se musí končit dřív. Prostě firma přijde v půli června a přes to vlak nejede. Nu co, říkáte si, v červnu už stejně nic nevytrhneme, skončeme tedy dřív, hlavně, když bude v září vše hotovo. A má být, je na to smlouva. Takže se skončí, děti se radují, rodiče již méně. Začne léto a stavba stojí. Proč, čert ví, problémy s dodavateli, zaměstnanci či penězi…. Nejčastější argumenty, které mě ale nemusí zajímat. Něco se domluvilo, stanovil se termín, tak se má splnit. Celý červenec se nic neděje. Stavba ožije někdy v srpnu. A najednou je tu září a do školy se nemůže jít, protože plánované práce nejsou skončeny. Termín, čili deadline nikoho prostě nezajímá. A tak je to všude. Plánovaná rekonstrukce vedle v ulici měla skončit před týden. Současný stav vypadá, že skončí nejdříve v listopadu.  Vedlejší rozbouraný dům také přes léto stál, nikde nikdo. Nyní pro změnu pracují dlouho do večera, ba i v sobotu a v neděli, nějaký klid je nezajímá. Oni dohánějí svůj termín, co byste chtěli...?

A zdá se mi, že situace se spíše zhoršuje, než aby spěla k nápravě. Je to docela děsivé, kam až to může dojít. A tak si kladu otázku, zda má třeba cenu učit děti dodržovat nějaké termíny, když život stejně přináší úplně jinou realitu? Deadline je prostě jen módní termín, ale že by bylo in ho dodržovat…?