Jeden historik mi vysvětlil, že je za tím strach z odpovědnosti. Mnozí ji s léty ztrácejí, protože se jim nehodí k jejich současnému postavení. Někteří ji neměli nikdy. O čistém štítě nemají ani ponětí, protože musí neustále bojovat o další a další výhody.
Někteří se pak tváří (alibisticky), že se tenkrát tak moc nestalo, že se vlastně za socialismu nežilo až tak špatně a bourání zdi byla vlastně brnkačka. Občas se pak stane, že se do svých výroků tak zamotají, že jim sami věří.
Bojuji s tím, jak se dá. Ne, že bych byla nějaký zásadní mravokárce. Ve skutečnosti jsem tím vším spíš otupělá. Přesněji řečeno, ztrácím energii. Dnes se mi jí ale dostalo v dvojnásobné dávce. Pozvala jsem mezi děti paní Hanu Truncovou. To je dáma z Konfederace politických vězňů. Zažila komunistický kriminál. Nejenže ji nezlomil, ale ještě je ochotna o svých zážitcích vyprávět současným pubescentům. Výkon hodný obdivu.
Trochu jsem se bála, co ti moji dospívající divoši vyvedou. Jsou zvyklí na klipovitost, rychlost, youtube… Naslouchat moc neumějí.
Dneska si s nimi totiž nikdo moc nepovídá, což je trochu chyba, protože pradávné domácí černé hodinky měly hodně co do sebe. Zbývá jediná možnost, jak je naučit poslouchat, a to je šokovat je něčím, co nečekají. Jenže šokovat nelze denně a tak se projevuje potřeba tvrdit (alibisticky), že poslouchat prostě neumějí.
Paní Truncová je dostala. A oni zase dostali mě, protože byli milí, pozorní, slušní a hlavně, naslouchali. Přitom si snad uvědomili, že to bourání berlínské zdi nebyla pouhá formalita. Hlavně aby jim došlo, že to všechno nebylo zadarmo, že to byl boj. A že zodpovědnost není sprosté slovo.
Řekla bych, že návštěva paní Truncové byla důstojnou připomínkou berlínského výročí. Jen se trochu bojím, aby to nebyla jen kapka v moři.
Pěkný den byl paradoxně zakončen šokující zprávou. Do školy nám pronikla prasečí chřipka. Vskutku šok. Zdá se, že šokovat opravdu musíme za každou cenu. Můj týden trvající nepříjemný kašel rázem získal jiné dimenze:-)Uvidíme, co přinesou příští dny, ale radost z toho nemám.
Žádné komentáře:
Okomentovat