Zapalují se vám lýtka?

 Dnes jsem svým rozdováděným studentům, rádoby vtipně řekla, že se jim nějak zapalují lýtka. 

Zaraženě na mě pohlédli, co že to jako mám na mysli? 

  Nikdo mi nerozuměl....Nechápali, co tím chci říct. Někteří dokonce předpokládali, že jim nějak nadávám či co...?

Zkusila jsem to napříč ročníky. Nerozuměli ani maturanti...

Jedna kolegyně na to konto konstatovala, že se nemám divit, že oni chillují, tedy logicky už nemohou vědět, co mám na mysli.

Trochu jsem oponovala, že já se jim snažím porozumět a vím, co znamená být v chillu...

I další jejich terminologii rozumím. ..

Jen pokrčila rameny:-)

  Že oni nemusí chápat tuto formu dávného vyjadřování, úplně neberu, vnímám některá přísloví, pořekadla či přísloví jako součást jazyka a jazykové kultury, byť asi okrajové, bazírovat na tom nechci, ale alespoň tušit by někteří mohli....?

    Když mi ovšem další kolegyně ( ještě starší než já) suše sdělila, že mluvím archaicky a nemohou tomu rozumět, už mě poněkud rozladila. Hlavně proto, že měla potřebu mě shodit před dětmi, jako že ona je cool a in a nějaká stará pořekadla ji dávno nezajímají... 

Ale zase to mělo pro mě osobně hezký závěr. Takové "objevení Ameriky." A totiž, že ta schopnost komunikovat je umění a není to o generační propasti, ani o znalosti pořekadel. Je to spíš o empatii a osobnosti. Ale to je zase jiné téma. 

Dnes chci zůstat u těch pořekadel, které děti fakt moc neznají. A díky jejich kreativitě tak díky tomu vznikají nové varianty. 

Kupříkladu Stará láska....?

              odpověď: mladá kráska:-)

    A to je často větší pravda, než že stará láska nerezaví:-)

Jako to máte s pořekadly a příslovími vy a vaše děti:-)

A zapalují se vašim pubescentům lýtka? 

(ostatně, bude květen, tak jistě nejen pubescentům:-))