Dnes má svátek Vojtěch, což je vlastně reminiscence svatého Vojtěcha. Svatý Vojtěch je můj oblíbený světec. Byl to rebel v řadách církevních prelátů. Kladl důraz na vzdělání. Uměl si říci své. S celebritami své doby se nijak nemazal, takže když si nerozuměl se svým panovníkem, sbalil se a odešel z Prahy.
Patrně to s ním nebylo lehké, řekla bych, že byl nadmíru tvrdohlavý a na cizí slabosti pohlížel s velkým despektem. Nesnášel povrchnost a alkoholismus, tedy elementy, které se z Čech nepovedlo vymýtit ani po staletí:-). Uměl být arogantní a asi dost přehlíživý k nevzdělaným lidem, k hlupákům a vůbec všem, co nesplňovali jeho představy.
Přesto je mi na něm něco sympatického.
Nejvíc asi jeho zarputilá snaha po nějakém neustálém vzdělávání, po cestování...Někde jsem o něm četla, že bývá označován jako náš první opravdový Evropan. Někdy se tedy bojím, zda nebyl poslední. Zejména při pohledu na některé naše současné představitele evropanství a vzdělanosti, ale to už je zase jiná kapitola.
Vojtěch sám by asi taky koukal, co se v dnešním světě děje, Boj proti mnohoženství, pokrytectví či alkoholismu na nejvyšších místech se ukázal jako marný:-).
Marný ale určitě nebyl Břevnovský klášter. Já osobně ho vnímám jako jedno z nejhezčích míst v Praze. Vojtěch ovšem zakládal klášter v roce 993 daleko před Prahou, na samotě, aby benediktini měli klid na studium, práci a rozjímání. Na břehu potoka Brusnice se údajně měl potkat s tehdejším knížetem Boleslavem II.,. Patrně se usmířili, co jsme si to jsme si. A na důkaz jejich staronového přátelství vzniká klášter.
Je to první mužský klášter u nás a je to krásné a magické místo, dnes vlastně v širším centru Prahy. Bazilika svaté Markéty je krásný chrám a na hřbitově najdete plno zajímavých náhrobků naších velikánů. Stejně tak si zde lze zaskočit na dobré pivko, prostě Břevnov je kouzelné místo.
To asi Vojtěch úplně nezamýšlel, ale takové kouzlo nechtěného určitě stojí za to.
Vojtěch ve finále neměl moc hezký konec. A dost si za to mohl sám, ta jeho tvrdohlavost a umanutost. Rozhodl se šířit víru mezi pohanskými Prusy. Ti si to jednak nepřáli, jednak se tam vydal v čase jejich vlastních oslav. A Vojtěch místo aby je nechal, nechal vykácet jejich posvátné stromy a vytrvale je přesvědčoval, že jeho víra je tou jedinou a nejlepší. Nu a tak ho zajali a rituálně popravili. Mělo se tak stát právě 23. dubna. A my dnes slavíme jeho svátek.
Je to sice malinko na hlavu, ta logika oslav, ale tomu spíš asi nerozumím...
Poláci Vojtěcha vyvážili zlatem ( vykoupili od Prusů) a pohřbili v polském Hnězdně. Češi pak polské Hnězdno po čase přepadli a vyloupili, Vojtěcha ukradli a převezli do Čech. Jeho ostatky tedy nyní spočívají na Hradě. Možná by se tady ve svém posmrtném životě mohl znovu začít snažito o to, pokusit se vymýtit alkoholismus a povrchnost a pokrytectví. Když začne v místě svého posledního odpočinku, jistě bude mít práce dost.
A my si ho můžeme prohlédnout třeba u svatého Václava na Václaváku, stojí tam mezi doprovodnými čtyřmi světci.
Nebo s s nějakým Vojtou dneska připít na zdraví:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat