Zubař

 Byly doby, kdy jsem se bála k zubaři. 

Někdy, když jdeme s dětmi do muzea a tam jsou vystavené zdravotnické exponáty, s úžasem ( nebo spíš s hrůzou) zjišťuji, že v mém dětství byly na mě používány. Není divu, že jsem se bála. Nezažila jsem tedy vrtačku s pedálem, na lidský pohon, jak si někdy děti myslí, ale v podstatě to od toho není daleko. 

Dnes, když jdu k zubaři, mám pocit, že jsem v laboratoři NASA. Nebo někde na kosmetice, kde požitek kazí jen to, že musím mít otevřená ústa. 

Kdysi jsem i hrdinně odmítala injekci, jako že člověka, odchovaného socialistickým zdravotnictvím, hned tak něco nezabolí. 

No, od toho jsem tedy odstoupila, dnes si tu injekci ráda nechám dát, a pak už si ošetření více méně užívám. Tedy to preventivní. 

Existuje totiž i fáze, ve které jsem nyní, a totiž, že se k zubaři vyloženě těším. A nemohu se dočkat, až spočinu pod lampou a on mě zbaví bolavé sedmičky. Je to prokletý zub. Vyvrací teorii o tom,  že když se o zuby staráte, budou v pohodě. 

Není to úplně tak. Bohužel. 

Starám se jako blázen a stejně zlobí. Hajzl, to musím napsat. 

Začal zlobit se začátkem covidu. Tehdy to bylo obzvlášť pikantní, protože mě nikdo nechtěl ošetřit. Škemrala jsem v mnoha ordinacích, telefonicky, samozřejmě, ale marně. Zkoušela jsem i pohotovost, ale ani tam mi nepomohli. Prý nemají rentgen, takže smůla. 

No, nakonec mi z protekce první pomoc poskytl jeden šlechetný pan doktor, pak se vrátila moje nemocná paní doktorka a započala léčbu. Nasypala jsem do ní dost tisíc a těšila se na klid a pokoj. 

No, tak ten byl asi rok a půl a zub se ozval zase. Paní doktorka tentokrát pragmaticky konstatovala, že za další desetitisíce ho zase zachrání, ale určitě není jisté, zda za čas nebude zlobit znovu. 

Vytrhnout! 

Dobrá tedy. 

Leč objednání je na dlouhé lokte, to je teď všude trend, že na odborné ošetření čekáte a čekáte a když neumřete, pak se dočkáte. I já se asi dočkám, v pátek má jít zub ven. Těším se. Nevěřila bych, jak moc dokáže taková trvalá bolest jednoho vyřadit z provozu, učinit nejistým a zbavit energie....

Nemám tedy letos jarní únavu, ale zubní. 

A protože zubaře už se nebojím, vím, jaké mají vybavení a jak to nyní funguje, tak se těším. Už trochu méně se těší moje peněženka, ale co by jeden neudělal, aby se zbavil bolesti.                  Možná i tu nožní vrtačku bych brala:-)