Kufr

Kdysi mě bavilo obrážet televizní soutěže.:-).Ono by mě to asi bavilo i nyní, jenže už moc nefrčí ty vědomostní hry a mě zase nebaví ty různé vily a ostrovy, kde se žije za dohledu kamer. Ani výměna manželek mě netáhne. 

Bavily mě hravé a vědomostní soutěže. Kufr třeba. 

Zmiňuji ho proto, že tam tehdy, blahé paměti, byl mým poradcem Josef Alois Náhlovský. Ten, který nás včera opustil. 

Provozoval humor, který sice nebyl můj šálek kávy, ale v osobním setkáním byl  Josef Náhlovský moc milý a příjemný. Navíc kolega. 

Pamatuji si tehdy, jak mi sám říkal, že ho učit bavilo, ale takhle má spolehlivější a větší výdělek.   Navzdory jeho ( pro mě ) lacinému humoru. On to tehdy řekl dost natvrdo:" ono to, že sebe dělám blbce před kamerami, je rozhodně výnosnější než se jako blbec snažit před tabulí takřka zadarmo a ještě s nevděkem:.)"

Na sociální síti jsem včera v souvislosti s jeho úmrtím četla větu:  zemřel profesor dějepisu, který se živil tím, že ze sebe dělal blbce.  Odešel v symbolické době, kdy se armády blbců živí tím, že ze sebe dělají profesory dějepisu....

  Také dost drsný komentář, myslím si, leč o něčem to vypovídá. 

Nicméně, osobně si myslím, že se mnoho od doby našeho náhodného setkání v Kufru změnilo, že se to  posunulo oběma směry. Výdělky ve školství se zlepšily, a humor je dnes většinou natolik pokleslý, že i Josef Alois Náhlovský byl komik intelektuál. Takřka:-).

   Každopádně, při zprávě o jeho úmrtí se mi ten Kufr vrátil. Taková reminiscence minulosti:-). Byl to nějaký přelom tisíciletí, takže historie víc než pradávná, ale jako by to bylo včera. On v kondici, plný sil. Energie a humoru. A také vlídnosti, to musím říct. Já na počátku pracovního života. A spolu s ním veselý a úspěšný večer v televizním studiu. 

  Říkalo se o něm, že to byl hypochondr, který si v nemocech liboval. Uměl to s humorem a vtipem. Ta poslední nemoc zjevně hypochondrií nebyla. Zemřel docela brzy,  

  Byl to komik. Bavič. Ale také učitel. Češtinář:-). Historik. Humorista. Spisovatel. 

Samotnou mě překvapuje, kolik styčných bodů s ním nacházím. A hledám ten Kufr v archivu ČT. Zatím marně. Byl to tehdy docela zážitek. I díky Josefu Aloisi Náhlovskému. 

R.I.P.