Protektorát

Druhé kulaté výročí v tomto týdnu, tentokrát ovšem velmi temné. Osmdesát let od vzniku tzv. protektorátu.  I toto jsme připomínali svépomocí, protože pamětníky jsem nesehnala. Buď už nejsou nebo nejsou fit, případně nechtějí do školy. Což se jim nedivím J). A tak jsme do toho šli zase sami. Studentské prezentace s odkazy na Paměť národa. Nebo jen vlastní zdroje. Ovšem s vydatnou pomocí mediálního prostoru, kde se to vzpomínkami a dokumenty o událostech před osmdesáti lety jen hemží. Mohla bych si i 
" přihřát vlastní polívčičku" a připomenout Odnikud nikam, které na mě ráno vykouklo z FB jako pětiletá vzpomínka, ale je vyprodané, tak to úplně nemá význam. Tedy ten komerční, jinak samozřejmě ano, pořád je to u nás takové Odnikud nikam:-). Na dnešní protektorátní výročí, které já sama vnímám jako stěžejní, ale připadlo událostí mnohem víc. Třeba to, že vrcholí týden mozku a dnes je mezinárodní den spánku. Což je bezesporu důvod k oslavě, respektive k dlouhému spánku. Určitě se aktivně zapojím. Další velkou událostí je dnešní celosvětová demonstrace mládeže za zlepšení klimatu. Nu, jsem plně za to, ať se mladí vyjadřují ke své budoucnosti. Dnes jsem ale viděla, že to mnozí pojali jako důvod ulejt se ze školy. Ne všichni, neházím je do jednoho pytle, vycházím z vlastní zkušenosti, kdy najednou vidím, že chybí studenti, kteří se nikdy a nijak občansky neprojevují, o klima se nikterak viditelně a výrazně nezajímají a kdyby se akce konala v odpoledních hodinách, zcela jistě se jí nezúčastní. Tak nevím, zda to není kapku kontraproduktivní, minimálně z mého úhlu pohledu tedy ano.Navíc v tom cítím určitou manipulaci, ale to už je zase jiný problém. 
A aby toho nebylo málo, tak teror na Novém Zélandu. Dost výrazný ten dnešní den byl!