Mám ráda knihy Miloše Urbana. Skoro všechny. A tak, když minulý týden Hastrman pobral několik filmových cen, s chutí se vrátím k jeho knižní předloze. Je to jiné, dle mého tedy lepší než ten film, který tím ale nechci nijak dehonestovat. Málokdy mám pocit, že film je lepší než kniha, byť i to už se stalo. Tady je to - pro mě - tak trochu v rovnováze- ale kdybych měla favorizovat , tak kniha o prsa vyhraje. A k filmu, vzhledem k těm Lvům minulou sobotu, jsem ráda, že dostal cenu a že pan Dobrý mluvil jasně, stručně a výstižně. Zatímco jiní držitelé koktali až hrůza. Vždycky mě to překvapí, byť je to každoroční kolorit předávání filmových cen. Ti, co jsou, často ale právě bohužel mylně, označováni za mistry slova, když mají prohovořit za sebe, koktají a je to trapnost nad trapnost. Nebo jestli k tomu musí dozrát léty? Nevím, jen jsem cítila u mnohých projevů to ponížení češtiny a rétoriky. Ovšem do této množiny Hastrmana neřadím. A kniha už čeká, je to krásný zážitek:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat