Alfréd nemá rád děti. Proto se stává ředitelem školyJ. No, kdo by po takové
anotaci nesáhl po knize, která o sobě tvrdí, že je návratem humoristické
literatury ze školního prostředí a
srovnává se s cestou do hlubin- v tomto případě učitelovy- duše? Autor sám je ředitel školy, tak jistě ví, o
čem píše. Kniha, jejíž děj je umístěn do kouzelnické školy, velmi trefně
paroduje současné školní nešvary, tedy papírování – to hlavně, nesmyslná
nařízení, vyhlášky a reformy, přičemž se s vaničkou vždy vylévá i dítě.
Nechybí zde ani zlobivé a nezvladatelné děti ( ty hodné se jako téma do
humoristického románu většinou moc nehodíJ,
vyčerpaní a vyhořelí učitelé, všemocný školník všudypřítomná hrozba inspekce. Začátek se čte dobře, tak uvidíme. Čtu to, i
když věci ze školního prostředí normálně nečtu ani nesleduji, takže mě to bavíJ i po pracovní době.
Jen nevím, zda je to dobře či neJ
Žádné komentáře:
Okomentovat