MDŽ

 Ač už se ten svátek léta neslaví, vždycky ten den dostávám chuť na chlebíček a čekám (marněJ) zda nedostanu karafiát. Apropos, tomu také soudruzi pěkně pokazili pověst, taková hezká květina a je spojována buď s MDŽ, nebo s komunistickými volbami, při kterých pionýři rozdávali rudé karafiáty. Tudíž je dnes možné, že dostat karafiát či dokonce kytici karafiátů, někdo vnímá jako faux paus. Nebo prostě nevhodný dárek. A přitom jde o květinu s dlouhou tradicí, u nás typickou asi hlavně pro Klatovy. I když sama vlastně ani nevím, zda je ta stále ve velkém pěstují. Jako dítě jsem tam jednou byla a pamatuji si, že i tehdy mě to okouzlilo, byla to nádhera. Tak snad je i dnes.  Karafiát se také pojí s Broučky, alespoň já to tak mám. Jsou to takové samovolné asociace, karafiát je kytka k MDŽ nebo spisovatel, který napsal Broučky. Na Letné má pamětní desku, chvíli tady bydlel. Zda on sám nosil ženám karafiáty, není známo, ale možné to je, byť se nakonec nikdy neoženilJ. Karafiáty mu ale někdo nosí na Vinohradský hřbitov.  A jako historik nemohu vynechat Karafiátovou revoluci ze sedmdesátých let z Portugalska, která byla takovou portugalskou sametovou verzí změny režimu.  A tak jsem se od prostého přání dostat jeden karafiát dostala až k dlouhému karafiátovému zamyšlení. Tak raději končím, třeba otázkou, zda dostáváte (nebo dáváte) rádi karafiáty?

                                             

                                                                 

A ve finále přišla růže:-)