Navzdory turbulentní současnosti nelze dnes nevzpomenout temného data našich dějin. Ono to v podstatě zní až do dneška, takže únorový převrat je dnešním hlavním připomenutím. Kde bychom asi byli, kdyby nebylo tehdejšího února?
Jenže nejde o jedinou temnou události v našich dějinách, 25. února zemřel Jan Zajíc, Josef Toufar, Albrecht z Valdštejna. Kromě Valdštejna mají ve všem prsty komunisté. To samo o sobě je dost děsivé.
A do toho současnost. Válka, kterou klidně někdo vydává za vojenské cvičení? Není on ten únor od podstaty nějak moc temný? A díky bohu, že je kratší, bůh ví, co by ještě dokázal přinést.
Takže letos rozhodně únor není suchý. Myslela jsem, že bude jen olympijský, už to samo o sobě nebylo nic pozitivního.
Jenže všechno je nakonec jinak, což tedy není nic nového pod sluncem, a únor je nakonec válečný.
A jelikož nic není náhoda či otázka impulsivního rozhodnutí, lze konstatovat, že diktátor zjevně plní svůj plán. Něco, co už dávno nachystáno bylo a nyní nastala doba realizace.
Dost děsivá vize, tedy...
Žádné komentáře:
Okomentovat