čtvrtek 27. března 2014

Hon na čarodějnice

   Přestože do „skutečného „ pálení čarodějnic máme ještě celý měsíc, hon na čarodějnice v kavárně Dadap proběhl již včera.  Nikdo zde neuplatňoval známou metodu z anglických dějin, kdy byla obviněná žena zatížena kameny a vhozena do rybníka. Když vyplavala, byla čarodějnice a následně upálená. Když nevyplavala, byla prohlášena za nevinnou. Pěkná možnost volby. Tak nic takového nás včera nečekalo, byť o pikantní historiky nebyla nouze. Večer nás provedl uznávaný a odborník doktor Petr Kreuz, který se na tyto dějiny specializuje. A bylo to setkání vskutku čarodějnéJ. Prošli jsme se čarodějnickou historií s překvapivým poznáním, že není všechno tak, jak si myslíme. Kupříkladu raný středověk žádné procesy a pronásledování neznal, ba dokonce i některé vědmy uznával díky jejich schopnostem uzdravovat.  Postupem času vliv církve rostl a začaly se objevovat první tresty, ovšem stále zatím jen v podobě exkomunikace. Nu a nejdrsnější časy přišly ve století patnáctém, kdy se propojily pojmy kacířství a čarodějnictví, což vedlo k drsným trestům v podobě žaláře, mučení a následné žhavé hranice. Nu a tím se dostáváme k slavným procesům v Salemu či ve Velkých Losinách, které trvale vešly do našeho podvědomí díky filmovému zpracování. Obzvlášť při Kladivu na čarodějnice je člověku místy až fyzicky nevolno. Ovšem pan doktor Kreuz nám vysvětlil, že za většinou procesů stojí světská "spravedlnost", nikoli církev, které tuto neslavnou pověst přiřklo osvícenství.Nicméně, nejen o právu a tortuře byla řeč. Došlo i na brutality v podobě nápoje lásky z přirození viselcova, na uřezané prstíčky malých dětí, které se měnily ve svíce či vyhrabávaní nekřtěných dětí, které sloužily k magickým účelům. Nu, nad některými věcmi zůstává rozum stát. Třeba i nad tím, že v některých krajích světa se čarodějnice pronásledují i upalují dodnes. A příběh z Londýna, kdy v jisté komunitě upálili údajné čarodějné dítě nasazením pneumatiky kolem krku, naplněné benzínem a následně zapálené, tak ten nám vyrazil dech. Jak vidno, lze jen blahořečit Marii Terezii, která v rámci svých reforem podobné zrůdnosti zarazila. Nu ale, mrkali jsme na drát. I třeba proto, že většina procesů u nás vznikla skutečně ze sousedských sporů. Prostě jste označili nemilého souseda ( i muži byli oběťmi) a proces mohl vypuknout. Neurodilo se, označil se viník a bylo. A nejvíc paradoxně v Německu či ve Švýcarsku,u nás to nedosahovalo takových výšin. I tak, šlo vskutku o čarodějný večer. Domů jsme se ale naštěstí rozešli spokojeně a bez újmy na zdraví. Pan doktor prostě umí...






Žádné komentáře:

Okomentovat