Jaro

   Jelikož je pravidlem, že všechno je v podstatě jinak, už ani jaro není stará známá jistota. Nejenže ho nedělá jedna vlaštovka, ono navíc ani už dávno nezačíná 21. března, ale o den dříve. Tedy dnes. A údajně ho již jako jednadvacátého nežije nikdo. Leda snad naši praprapraprapravnuci,pokud se do té doby lidstvo úspěšně samo nezničí.

Je tedy načase přepsat učebnice vlastivědy, které se ale většinou nepřepisují ani kvůli zásadním historickým poznatkům, natož pak kvůli posunutému jaruJ. Po letošní teplé zimě zejménaJ.

A tak jedinou smůlu má vlastně Radek, který přišel o svátek v první jarní den, který nyní slaví Světlana. Což je vlastně víc symbolické, je to svátek světla, tedy je Světlana víc než jarně typická!

 Jak časem vysvětlit jaro posunuté na Josefa půjde hůř, ale to je za tak dlouho, že nás to rozhodně nemusí trápitJ. Ne snad, že by mě posun jara nějak trápil, jen to zmiňuji navzdory učebnicím občanské výchovy, které zarputile trvají na jednadvacátémJ. Mám to datum ráda, ale letos třeba jen z onoho prostého důvodu, že je pátekJ A někteří milí jedinci mají narozeniny či svátek. Jaro jako takové s tím zas tak nesouvisí. Na něm je podstatné hlavně to, aby vůbec přišlo. A vydrželo. Když letos začíná na den frankofonní kultury, která je radostná sama o sobě, mohla by ta radostná fáze právě dnes vypuknout v plné parádě.  Bon voyage:-)