Leningrad

...Aneb tragédie obleženého města v letech 1941 - 1944, kniha, kterou sepsala anglická novinářka Anna Ried. Knížku jsem dostala k narozeninám, leč k četbě jsem se prokousala až nyní. 

Mám o druhé světové válce docela slušné povědomí, ovšem tady jsem žasla.  Když vám totiž někdo do detailů rozpitvá tu hrůzu, kterou tak nějak tušíte, ale zcela jistě si neumíte představit, nezbývá než žasnout. Nad ruskou mentalitou, kterou prostě nechápu, nad hrůzou, kterou dokázali přežít, což nechápu už vůbec, i nad brutalitou sovětského režimu, po jehož návratu mnozí volají, což pochopit snad ani nelze. Kniha je někde na pomezí odborného textu, ale čte se velmi dobře, takřka beletristicky. Tak dobře, že vás opravdu místy až mrazí. To, že během blokády zemřelo dva a půl milionu lidí běžně učím i při hodinách. Ovšem najednou je nutné si uvědomit, že mnohé si zlikvidovali Sověti sami, třeba popravami za nedostatečné vlastenecké nadšení...!?  

Samozřejmě, mnohé způsobil hlad a zima, dost expresivně je zde popsán kanibalismus, rabování a vraždy, stejně jako neskutečné hrdinství a sebeobětování se.

  Když ale čtete, že během jednoho měsíce umřelo na sto tisíc lidí hladem, je to neskutečná vize utrpení. Jak tady mohl Šostakovič složit svoji symfonii, je pro mě nerozluštitelnou záhadou?

 Kniha Leningrad je něco, co mě opravdu šokovalo. A zjevně budeme díky stále více se otvírajícím se archivům šokováni i nadále. 

Obklíčený Leningrad masakrovala nejen fašistická vojska, ale také brutalita sovětského režimu, nekompetentnost vedení a síla jásavé propagandy. 

Na obálce v závěru je popsán jeden prvek "bojující" proti tehdejšímu hladovění: kvasnicový extrakt. Byl vyráběn z pilin břízy a distribuován na příděl jako kvasnicová polévka. Piliny se prostě zalily horkou vodou, a když jste měli kliku, v rámci přídělu jste tuto pochoutku dostali jako jediné jídlo dne... 

Nu, to je na obálce, ale kniha sama nabízí podobných hrůz nepřeberné množství. Nechci hledat žádné paralely, jen konstatuji, že je to čtení zajímavé, napínavé, ale zároveň i děsně depresivní a strašidelné, ač popisuje dobu, která je z historického hlediska vlastně nedávno, žádný temný středověk. A to zdaleka ještě nevíme všechno…