Pokyn, který dnes
málokterý vypravěč ctí. Sama se snažím, leč
dobře vím, že dělám tolik úkroků vedle, že stručně a jasně to jde málokdy. Kdo
to ovšem umí takřka geniálně, je pan doktor Cyril Hoschl. Tohoto psychiatra opravdu obdivuji a ctím,
baví mě jeho glosy a krátké návody, jak se poprat se životními nástrahami, s psychickými
problémy svého okolí, ba i svými vlastními, jeho názory na politiku i běžné každodenní
události kolem nás. Až jednou budu opravdu potřebovat psychiatrickou pomoc,
nejraději bych k němuJ.
Zatím se ale do léčebny nechystám, naopak, cítím se skvěle, neřku-li báječně (to je jakýsi skrytý vzkaz těm, co si myslí,
že mě svými urážkami a invektivami zničí či nějak rozladí…)
Pana Hoschla nyní vlastním v knižní podobě, neb jsem náhodou
narazila na vydání jeho sloupků z Reflexu, které patří k mým pravidelným
čtenářským aktivitám. Takže kniha mě velmi potěšila. A je to fakt ryzí radost, číst si jeho
sloupky, přeskakovat na témata, která mě zajímají, rozebírat si je z různých
úhlů pohledu, vracet se k nim.
Báječné čtení.
Stručné a jasné.
Žádné komentáře:
Okomentovat