Zubař

Jeden by nevěřil, jak snadno se vyřčené změní v realitu.  V mém případě velmi často v tom negativnějším slova smyslu.  Když krafeme o výhře v loterii či náhodném výletu do Karibiku, nějak se nestává, že by se to druhý den vyplnilo. Když jsme si onehdá povídali o nepříjemných zubařských zákrocích, vzápětí mi snaživě vypadla letitá plomba, abych mohla prověřit současné dentisty na vlastní kůži. Respektive na vlastní zuby. 

   Ne snad, že bych do zubní ordinace nezavítala dlouhá desetiletí. Naopak, ctím preventivní prohlídky i dentální hygienu, kterou u nás nabízejí v jedné ordinaci, tudíž je to při cestě a na Letné, takže kdo by toho nevyužil? Je ovšem něco jiného nechat se preventivně prohlédnout a něco jiného podstoupit zákrok. Pravda, na dotaz ohledně injekce stereotypně mladé paní doktorce odpovídám, že jako žena odkojená socialistickým zdravotnictvím nic takového nepotřebuji,ale i tak je mi mnohem příjemnější návštěva třeba i vlastní švagrové, než posezení na zubařském křesle. Leč, nebylo vyhnutí. Bezbolestná vrtačka je ale  už opravdu bezbolestná, zákrok probíhá tak, že se místy cítím jak někde ve vesmíru- tolik sofistikované techniky kolem mě. Místy mám dojem, že jediné, co se nezměnilo, je lampa, kterou si paní doktorka svítí na zákrok. Jinak si připadám jak v jiném světě. Žádná bolestivá újma nenastala,  zub je zas vyspraven, vybaven elegantní plombou bílé barvy (otázka je, zda bude tak trvanlivá jako socialistický amalgánJ) a jediné, co nabylo újmy, byla moje peněženka. Tak snad zase až za rok.....