Hra na průvodce

Kam vzít návštěvu z ciziny? 
Praha samozřejmě nabízí neskutečné množství variant, ale když chceme být trochu originální? Nu těžká otázka. 
   Ale co třeba lodí po řece? Je to romantika, řeka byla odjakživa centrem, nejdříve tedy řemeslným, pak dopravním, poté odpadním. Kdysi  totiž u vody bydleli jen řemeslníci, co sem vyhazovali veškerý odpad. 
               Koželuzi, barvíři, teprve pak mlynáři. 
Lidé do vody, ale i na břehy, sypali tuny nečistot, ve kterých se váleli tehdejší bezdomovci. Koupat se do vody nikdo nechodil, nebylo to zvykem. Navíc skoro nikdo neuměl plavat a i ti, co se brodili, většinou utonuli, tak byl jakýkoliv pokus o koupání zakázán vyhláškou. 
Až 19. století to změnilo. Najednou bylo koupání módní.
 První plovárna byla u Mánesa.
    U řeky dřív bydlela jen chudina,  kvůli záplavám. Až v 19. století se nábřeží stává luxusní adresou.
      Po řece  nejdřív pluly vory, poté lodě a první parník připlul 1841. 
Pokud nepoplujeme lodí a nebudeme připomínat třeba Žofín, kde se prvně testoval parní vlak, který jel rychlostí 11 km v hodině a jmenoval se Český lev, lze zmínit i pikantní fakt, že sem za pruské války  navezli na 2000 prostitutek z venkova, aby obveselily vojáky. Což byla obdivuhodná péče o blaho naší armády.
   A také tu, ovšem jindy samozřejmě, byl na návštěvě Friedrich Schiller.

   Půjdeme-li přes řeku, tedy přes most, tak nejlépe směrem ze Starého Města.  Uvidíme Křížovnické náměstí, dole ještě 
pozůstatky Juditina mostu, a tajuplného  Bradáče - toho miluji:-) 
a na náměstí je pak naše jediná socha Karla IV, víc jich v metropoli kupodivu nemáme. 

   Pak je tu Staroměstská mostecká věž, její výzdoba byla i z druhé 

strany, tam ale dnes není nic, zničili to Švédové za třicetileté války.

Výzdoba je zajímavá, pokud je čas to všechno pozorovat, jde o zajímavou hru. Má několik pásů, dole je část pozemská, kde lze 
odhalit milence: starou ženu a mladého studenta, lva s úlovkem, 
orel se zajícem a milenci mnich a jeptiška. Nad tím je pás peklo a 
nahoře měsíční pás, pak sluneční, kde je busta Karla a Václava IV a nejvýš pás hvězdný, kde je svatý Vojtěch a Zikmund. (ovšem to je v angličtině nad moje schopnosti:-()

             Lze jít i na věž, odkud je hezky vidět na Hrad. Tady byly také vystaveny hlavy popravených pánů. A pak tu byla slavná bitva se Švédy, kterou lze vidět v petřínském bludišti. Karlův most byl, je a bude magickým místem, základní kámen položil sám Karel 1357 9.7. v 6:31 ráno (je to číselná pyramida, lichá čísla nahoru a dolů, oblíbená Karlova symbolika). Ta měla zařídit pevnost mostu (a ještě ta vajíčka J) Do malty ale nedávali jen vejce, i mléko a víno, kvůli tvrdosti. Přesto ho povodně několikrát zničily. V roce 1784 dokonce tak, že se na něj musela dát vrstva hnoje, aby se zabránilo otřesům a most se tak šetřil, aby nespadl.

  Vybíralo se tu i clo, většinou jen za zboží, ale jeden čas i za nevěsty. Je tu třicet soch, ale až z doby baroka, za Karla tu nebylo nic! Před Malou Stranou je dům U tří pštrosů, kde bydlel parukář, 

který tady prodával pštrosí péra jako poslední výstřelek módy. 

Později tady byla první pražská kavárna.

   Konec mostu je Malostranská mostecká brána a dvě věže. Menší je ještě z Juditina mostu a větší vznikla v patnáctém století. A pak už jste na Malé Straně, kdysi Menší město pražské. Většinou místo pro chudinu, navíc v šestnáctém století kompletně vyhořelo, a na teprve na spáleništi začaly vznikat barokní paláce. Většinou se tady usazovali Italové a bylo to takové kulturní centrum, zajímavé, ale chudé.

   Později se sem stěhuje šlechta, která chce být blíž panovníkovi, tedy Hradu. Protože to byli často cizinci, vznikl
 i speciální jazyk, malostranská němčina. Často hrozil místu zánik, měla ji nahradit železnice, ale nestalo se tak, naštěstí.

 Dnes ovšem zanikl jeho genius locci, sídlí tu poslanci, senátoři a 
jiné instituce, takže skutečného ducha už tady dávno nenajdete.

   Ovšem jako procházka pro cizince bylo toto toulání kolem vody přímo báječné. Taková hra na průvodce .
                          I kousek anglicky jsem dokázala J