....v Ungeltu jsem kdysi viděla s Oldřichem Kaiserem. Skvělé. Mám ho ráda, přestože často trpí "virózou", jeho herectví se mi líbí. Ovšem nyní jeho roli převzal věčný básník Pavel Kříž. Toho jsem dosud na divadle naživo nikdy neviděla. Až nyní. V partnerství s Chantal Poullain a její stále roztomilou češtinou. A musím konstatovat, že představení je stejně dobré, ne-li lepší. Asi lepší. Vyzrálo.
Ono v Ungeltu se málokdy spletete, to je pravda. Někdy to sice také tak úplně nevyjde, ale včera to vyšlo, z mého pohledu, na sto procent. Dvě a půl hodiny zajímavého příběhu, plného emocí i vtipných hlášek a hlavně oboustranně vynikajících hereckých výkonů. Krom mnoha dalších humorných okamžiků se mi hodně líbila replika od Chantal, která sděluje, že žena nemá nikdy oznamovat svůj skutečný věk, obličej by si to mohl pamatovat:-). S tím se tedy mohu ztotožnit:-).
Krásný byl pohled na Pavla Kříže. Už v mládí jsem ho milovala, a nyní zjišťuji, že on snad vůbec nestárne. Pořád kluk jako malina:-). Vzhledem k tomu, že jsme seděli v první řadě, byl to zážitek ze všech stran.
Abych neopěvovala jen fešáka Pavla, Chantall byla samozřejmě také skvělá. Moc jí to sluší. Má v sobě ten francouzský šarm,který tam je i v okamžicích, kdy jí role předepisuje hrát ženu nemocnou. Asi se na to půjdu podívat ještě jednou, vnímala jsem to trochu jinak, než tehdy před čtyřmi roky, nějak víc osobněji...
A Pavel Kříž k tomu:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat