Včera byl, krom mnoha jiných mezinárodních dnů, také den
kávy. Jelikož káva patří k palivu,
na které funguji a konzumuji ji takřka po hektolitrech, bylo nabíledni, že
takový den si žádá oslavu. Letná pro
tento účel disponuje dokonce Muzeem kávy a několika výbornými kavárnami,
nicméně prim v kvalitě kávy ( tedy podle mých chutí) hraje Dům kávy, respektive
takový domek, skrytý v zástavbě poklidné Jirečkovy ulice. Najdete zde tedy
nejen výbornou kávu, ale i ticho a klid, noviny, příjemnou obsluhu a plno
drobných ingrediencí, které jsou pro baristy jistě balzámem na duši. Já se
většinou spokojím jen s kávou a nějakým malým mlskem,ale lze zda zakoupit
takřka cokoli,co se kávy týče. Pravda, prostor je maličký, na nějakou velkou
společnost to tady není,ale o to víc to tady mám radši. Včera, na den kávy, tedy
jedna skvělá italská káva s pohodovou atmosférou, kterou tenhle domek
nabízí. Ale když je ten svátek, tak je třeba ještě vyrazit do města. Druhý bod mé
kávové trasy bývá Nesspresso v Pařížské.
Pro zásoby do kávovaru. Krom toho
jsem na nich požadovala pružinku, kterou jsem někde zašantročila. Slečna mě
poučila, že se to jmenuje pěnovač. Odborně. Tak už to vímJ.
A samozřejmě, dostala
jsem jednu kávu jako ochutnávku, z nových kapslí. Někdy mě napadá, jestli
můj současný bídný spánek není způsoben nadspotřebou kávy, ale zase, když
vynechám několik svých obvyklých dávek, pak se rázem veškerá energie rozplývá v prostoru.
Na Den kávy jsem sice asi vytvořila
rekord,ale na Balzaca pořád nemám. Ten pil osmdesát šálků kávy denně. Mám co dohánětJ
Žádné komentáře:
Okomentovat