Je hezké si občas nasadit růžové brýle a nechat se unášet na
obláčku pohody a radosti. Když jsem studovala vysokou školu a úspěšně jsme
složili zkoušku, ujala se v našem kruhu hláška:
..A svět má barvu růžovou…“
..A svět má barvu růžovou…“
....poté se samozřejmě odcházelo slavit. Dnes již tolik důvodů k oslavě
nemívám, leč tento náš studentský výkřik mě vždy napadne, když se něco povede a
najednou má svět prostě opravdu barvu růžovouJ.
A když si navíc nasadíte Růžové brýle v Ungeltu, kde téměř každé
představení dovede svět vybarvit do přijatelnějších barev, je to opravdu
příjemné zakončení týdne. Navíc Růžové brýle v divadle Ungelt nasazují
Zuzana Bydžovská, Hana Maciuchová a spolu s nimi ještě mladinká (a šikovná) Sabina Rojková. A
to vše pod režijním vedením Hany Bělohradské. Jde sice o příběh předválečný, dramatický,
ale překvapivě i plný humoru a zajímavých myšlenek, odkazujících nejen k dramatické židovské minulosti,ale hodně i k dnešku. Navíc si, krom jiného, znovu uvědomíte sílu byrokratické mašinérie. A v podstatě i to, že si Ameriku (někteří) moc idealizujme. Dámy
hrají jako z partesu, je to zážitek vskutku umělecký.Fascinuje mě, co tyto dvě herecké hvězdy umí. Trochu mi, pravda, chyběl happy end, ale to je život.... Nasadit si
Růžové brýle v Ungeltu opravdu stojí za to.
A když pak jdete domů, třeba i přes onen báječný bar s věnovanými židlemi v Ungeltu, pak svět má opravdu barvu růžovou…
A jako bonus pátečního večera jsme zažili i nasvícenou Prahu v rámci monstrózní akce Festival světla. Ten si ale zaslouží podrobnější rozbor, ale v podstatě i toto byly takové růžové brýle:-)
A když pak jdete domů, třeba i přes onen báječný bar s věnovanými židlemi v Ungeltu, pak svět má opravdu barvu růžovou…
A jako bonus pátečního večera jsme zažili i nasvícenou Prahu v rámci monstrózní akce Festival světla. Ten si ale zaslouží podrobnější rozbor, ale v podstatě i toto byly takové růžové brýle:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat