Stávka vyšuměla

Zdá se, že mám týden dodatků, protože i dnešní příspěvek je dodatkem. Ke stávce, která na čas rozvířila veřejné mínění, ale k ničemu nevedla. Kromě klidu a ticha ve městěJ. Nemyslím si, že odboráři mají právo vést stávku a oni už další stávkou vyhrožují. J Ale něco by se tady stát mělo, jinak tady brzy vypukne peklo na zemi.  Jak je zdejším dobrým zvykem, stávka je už stará zpráva a nikoho nezajímá. Kalousek už nepíše infantilní básničky- vskutku originální reakce vyspělého pravicového politika – a v tichosti pokračují všechny ty hrůzy, které se na nás chystají a které nikdo s nikým neřeší, nevysvětluje, či jak je dneska módní, nekomunikuje. L

Kalousek naopak se sarkasmem sobě vlastní suše konstatuje, že si žijeme jako prasata v žitě a že nechápe, co tedy chceme. L

  Chceme zodpovědnou a rozumnou politiku, řekla bych já. Nikdo nic nevysvětluje, a jelikož mám zřejmě vysvětlování v krvi, potřebuji, aby někdo jasně a zodpovědně řekl, o co tady jde. Nabubřelí bossové odborů také nic nevysvětlili a stávka nakonec vypadala, jako že jde o platy tramvajáků, kteří mají naše rozhrkané soupravy řídit ještě v sedmdesáti letech. Nikde nepadlo jasné slovo o proinvestovaných penězích vlády, které zmizely v propadlišti dějin, a které se teď marně tahají z kapes daňových poplatníků. Nejsem ekonomický odborník, takže nemohu posoudit, zda to dělají dobře či ne, ale jelikož mi to nikdo nevysvětlil, čerpám informace jen z tisku a z vlastní ekonomické situace – podotýkám, že poctivě pracuji už takřka dvacet let a milióny nikde- a tak kritizuji to, co vidím. Zdravotní a důchodová reforma, zvyšování DPH na potraviny a knihy, vysoké výdaje za léky, drahá doprava a bydlení,  v kontrastu třeba s platem pana Fejka, který ve státním podniku České dráhy bral dvě stě padesát tisíc korun měsíčně, a když do toho rýpli, tak odešel s odstupným dva a půl milionu. A to je jen špička ledovce, v našich státních podnicích krytých vládou je podobných lukrativních platů jistě plno. A z druhé strany se z kapsy i těch nejchudších každý měsíc vytáhne stovka na povodně. Už od ledna. Myšlenka jistě chvályhodná, kdyby se ovšem ty peníze neztratily. Pro stovku jistě nikdo nezchudne, když ale platí každý z nás každý měsíc, nastřádá se pěkná částka. Jistě by povodněmi zdecimovaným krajům pomohla. Ovšem potíž je v tom, že nikdo neví, kde ty peníze jsou. Asi je to zase nějaký luxusní státní plat či zlatý padák.

   Ovšem nerozumím tomu ani z druhé strany. Nedávno jsem vedla takovou v podstatě nesmyslnou diskusi, protože jsem si všimla, že lidé sice nadávají, na obě strany, ale pak jdou a udělají, co se po nich chce, volí se pořád stejné strany. A když nastane čas na změnu, dopadne to stejně, jako v Praze, udělají si  co chtějí, bez ohledu na výsledky voleb. A všechny ty spory, kterými nás zahlcují, tak nakonec mohu jen zakrývat něco, o čem vláda nechce, aby lidi mluvili, tedy třeba to, jaký dopad na lidi ty jejich připravované reformy budou mít.  Je lehčí mluvit o blonďaté bestii, než racionálně vysvětlit, k čemu ty reformy povedou a jaký je jejich skutečný cíl. A to jsem zase oklikou u toho vysvětlování a toho se o prázdninách asi nedočkám. Nedočkám se ho ani jindy, ale jestli se bude pokračovat v tomto duchu, pak nás čeká pěkně horký podzimJ