Bio WC

Předpona bio se dnes stala natolik módní, že co není bio jako by nebylo. Pravda, trochu s bio pověstí zahýbaly bio okurky ze Španělska, ale jejich čest už je dávno očištěná a bio může dál pokračovat ve svém vítězném tažení.  Tedy aby něco bylo in, musí to být bio.  Setkávám se s tím na každém kroku, biostrava, biomléko, biomaso a desítky dalších bio. O víkendu, kdy nás toulky Prahou zavedly i do botanické zahrady, jsem objevila i bio WC. V botanické zahradě jsem nebyla dávno a musím uznat, že mě docela okouzlila. Byla i mnohem lepší variantou než lidmi přecpaná zoo, kde na ukazateli přístupů blikalo hrozivé číslo jedenáct tisíc a takový nával jedince spolehlivě odradí. V botanické byl naopak klid, pohoda, krásné květiny, zajímavá zákoutí. Líbilo se mi zde ovšem jen do okamžiku, kdy jsem si potřebovala odskočit do míst, kam i císař pán chodíval pěšky.  Zdálo se, že s podobnými potřebami svých návštěvníků botanická vůbec nepočítá. Nicméně nakonec se podařilo na orientačních cedulích objevit směr, tedy jsme se vypravili hlouběji do nitra zahrady najít požadovanou instituci. Po dlouhém a vyčerpávajícím hledání zjišťujeme, že šipky zase ukazují zpátky. Museli jsme tedy kýžené místo minoutL. Vracíme se a ejhle. Čtyři modré budky s nápisem BIO WC.  Na polorozbitých dvířkách výstražný nápis – Otvírejte pomalu. Poslechnu a udělám dobře, protože při rychlém otevření by mě ten puch a nepořádek zcela jistě zabil. Tak tady ne. Je třeba vydržet! Jdeme dál, narazíme na druhou variantu tohoto bio pokusu, naprosto stejnou. A tak nezbývalo, než botanickou opustit a vyrazit někam, kde tolik nelpí na značce bio. Trochu (víc) to kazí dojem z jinak krásné botanické, kam po víkendové zkušenosti vyrazit bez základních lidských potřeb. Anebo s abnormálně silným žaludkem na bio záležitosti.