Den nezávislosti

....je pro Američany snad největším svátkem. Mluvím o skutečném svátku, nikoli o stejnojmenném děsivém filmu, který to datum nese ve svém názvu.  Američané grilují, oslavují, jásají u ohňostrojů- asi podobně, jako my v následujících dvou dnech. Přitom jsem se někde dočetla, že mnozí ani neví, co a proč se vlastně slaví.  Také stejně jako u nás J. Byť je to laciná invektiva médií, zeptat se dvou tří prosťáčků, kteří nemají ani ánunk proč se zrovna právě teď cpou grilovaným masem, a už je z toho seriozní výzkumJ, je to zajímavé, jak některé svátky vstoupí v široké povědomí, a jejichž skutečný význam pozvolna smývá čas. Nebo jim podsouvá jiný význam. O nezávislosti jsme v době minulého režimu jistě hodně snili a představovali si ji, někdy asi kapku idealizovaně. Pak to vypadalo, že jsme ji nějakým způsobem nabyli, a dneska už je zase všechno jinak. Nedávno jsem v nějaké mediální diskusi zachytila názor, že dnes je nezávislý jen ten, kdo nedluží žádné peníze, J ten že se stává disidentem současné doby, protože na něj nemají žádné páky, jako ho přinutit k činům, které by jinak nedělal. Zajímavý pohled na současnost, v mnohém asi i pravdivý, i když hodně jednostranný. K pocitu nezávislosti se lze v době aktivního velkého bratra dobrat jen velmi těžko, sleduje nás na každém kroku. Takže bychom vlastně měli den nezávislosti slavit i my.

    Asi za něj označím večerní grilovačkuJ, a stanu se průkopnicíJ