Hurá do Řecka

  Bohužel jen virtuálně. Poslouchala jsem dnes v rádiu paní Elefteriadu. Vyprávěla o Řecku, o jeho ostrovech, zpívala řecké písně, prostě vytvářela takovou letní pohodu. Docela mi to přišlo vhod, tímto způsobem se zasnít a virtuálně se přenést z našeho podivného léta na modré řecké pobřeží. Samozřejmě také přišla řeč na řeckou krizi, aby ne. A paní Martha řekla, co si tady asi myslí každý normálně uvažující člověk. Je to tam nemlich stejné, jako tady. Lidi chodí do práce, makají a politici žvaní. Svalují vinu na ty předchozí a ještě předchozejší Ja snaží se lidi co nejvíce odrat. Jako tady. Nu, globalizaceJ. Stalo se dobrým českým (myslím politickým) zvykem Řeckem strašit, ale ono je, jako vždy, všechno jinak. Naštěstí rozhovor byl veden jiným směrem, přiblížit Řecko z té druhé stránky, hudba, moře, pohoda. A jelikož letos se nepovede žádný ostrov v reálu, i virtuální výlet byl příjemný.  K tomu řecké víno, a i podmračený pražský pátek je najednou jiný. Řeckou hudbu a pohodu prostě můžuJ