Sportem ku zdraví

Neprovozuji žádný sport, ale čas od času podlehnu reklamním svodům v očekávání, že pohyb zásadně změní celý můj život. Před pár lety jsem se rozhodla vyzkoušet spinning. Ukázalo se, že věc není zdaleka tak jednoduchá, jak se zdá. Hned na první hodině jsem zjistila, že nemám adekvátní značkové oblečení. „Kde jezdíte?“ Vyptávala se mě nervní recepční, aby mi vzápětí zkusila vnutit luxusní iontový nápoj. Otázka mi připadala nelogická. „ Nikde nejezdím. Jdu si zacvičit. Sem, do tělocvičny.“
Zděšeně kvitovala, že jejich fitko nazývám prostou tělocvičnou, což vůbec není in. Chvilku bojovala sama se sebou a pak mi otráveně vydala klíče od šatní skříňky. „Tak jděte, ale tady se jezdí pravidelně.“Chtěla mě odradit a málem se jí to podařilo, nemít za sebou pevné rozhodnutí, že už se konečně musím nějak hýbat. „Ještě upozorňuji,“ dodala ve snaze zpochybnit sílu mého odhodlání, „že pro spinning je nutná speciální obuv.“
„Moje tenisky nestačí?“ opáčila jsem jí těžko vstřebatelnou otázkou a dál neuznala hodna pohledu ani mě ani moji prastarou sportovní obuv. Chtěla jsem se informovat, jestli si mohu pořídit permanentku. Mohl to pro ni být zajímavý job, ale nebyl o něj zájem.
„Támhle je trenér,“sykla směrem k vystylovanému mladíkovi a bez dalšího zájmu o neplodnou konverzaci se mnou nabízela dalšímu cyklistovi super skvělý nápoj.
Pochopila jsem, že některé aktivity jdou za horizont mého vnímání. Prosté protažení v tělocvičně pomalu ustupuje diktátu módních superfitek. Dá se to pochopit. Vypadat dobře je dneska žádoucí, s pneumatikou kolem pasu jste trvale mimo hru. Přes všechna úskalí jsem vydržela funět na stojícím bicyklu poměrně dlouho. Jestli jsem to dobře pochopila, původně byl spinning vytvořen jako doplněk cyklistického tréninku, konkrétně vyplnění času v zimní sezóně. To už je ale dneska dávno překonané. Spinning je sportem celoročním, což nějak nešlo dohromady s mojí slabou vůlí. Ano, po čase jsem z pelotonu nabušených cyklistů odpadla. Nevím, jestli v tom hrála zásadní roli moje lenost nebo protivná recepční, rozhodně jsem ale svoje botasky zase pověsila na hřebík. Pohyb ale tělo vyžaduje, zejména ve věku, kdy metabolismus zařadil zpátečku a každá čokoládička aktivně vyživuje anakondu kolem pasu. Jenomže jak najít ten pravý sport? Ne, že bych neměla příležitosti. Doma rotoped, brusle, posilovna hned vedle práce. Zásadní problém je prostě lenost a to je smutný fakt. V poslední době mi svitla naděje. Dostala jsem se na bowling, což je podle mě také trochu sport:-) Sice i tady působím komicky, o elegantních pohybech před vrhem koulí se mi může jen zdát, ale je to sport podle mého gusta. Sejdeme se s přáteli, pěkně poklábosíme a přitom srážíme kuželky. A v mezičase hezky sklenka vína (to místo ionťáku) a pocit,(asi falešný,ale hezký) že vlastně něco pro sebe děláme.
Dnes to byl takový povedený sportovní večer. Objevili jsme centrum Radava, http://www.radava.cz/  kde jsme si zasportovali do aleluja. Je to pro mě stejný druh sportovního vyžití, jako postávat se svařákem dole na sjezdovce. To je můj nejoblíbenější druh lyžování. A bowling zdá se, bude mým dalším oblíbeným sportovním vyžitím. Jen ta figura se u toho asi nezformuje. Jo, jo, to je prostě Odnikud nikam:-)Ale bylo to dneska fajn.