Už se narajzoval dost:-)

 Tahle hláška z Cimrmana mě vždycky rozesměje. 

Pobaví.

 Nicméně, rozplývá se v čase, ztrácí aktuálnost. Protože, kdo už dnes zná Emila Holuba? Třeba z dětí školou povinných? 

Nějak se nám z vytrácí z všeobecného povědomí, alespoň se mi tak zdá. Proto nás hodně potěšila návštěva v jeho rodném městě, v Holicích, kde je krásné Africké muzeum Emila Holuba.

Setkali jsme se tady s velmi vlídnou paní pokladní, která nás vpustila do světa cestovatele Emila Holuba.

Narváno tu opravdu nebylo, o to víc jsme si to užily. Byl čas a klid na prohlídku krásně upravených exponátů. 

   Pravda, na okamžik to kapku zkomplikovala rodinka s neukázněným dítětem, lítalo po areálu a řvalo jak na lesy. Rodiče, zahledění do mobilu, to nevnímali a nekomentovali. Naštěstí to nebylo dlouhé, vzápětí odešli, protože dítko se hlasitě dožadovalo nějakého občerstvení. 

Bylo to vlastně takové inspirativní, právě se vede divoká diskuse o friendly children prostředí, zda děti do restaurací či kaváren....?

  A ejhle, v muzeu to platí rovněž. Nevychovaní rodiče prostě nepatří ani do kaváren, ba ani do muzea. Navzdory tomu, že to vyvolává takové vášně, jako kritika těch, co se odváží byť jen naznačit, že i děti by měly mít své hranice. 

Nu, o tom jindy. Dnes je to o Emilovi. A jeho cestování. 

Napadlo mě, že dnes už není tak in třeba i kvůli tomu, jak se choval k domorodcům. Myslím tím tu africkou  dívku Bellu, kterou nejprve vytrhl z jejího prostředí, vzal ji s sebou do Evropy,  dal jí vzdělání i ukázal svět, a pak  nemilosrdně vrátil zpátky...?

To mi tedy přijde hodně brutální, ale asi na to hledím očima dneška...

I další věci mi ale přijdou kontroverzní. Kupříkladu chov zvířat v kleci, byť asi jinak to tehdy nešlo...

Nebo lov zvířat, jejich vycpávání? 

Obývák s kůžemi mrtvých zvířat....? 

Zdi plné trofejí....?

Jsou to ale všechno dobové artefakty.

 Dnešek na to kouká jinak, ale ve své době šlo o revoluční objevy a poznávání. Doktor Holub odvedl obrovský kus edukativní práce. Muzeum je krásné a uživatelsky vlídné. 

    A tím, že se Holub přestěhoval do Pátku nad Ohří, inspiroval nás  k další zajímavé tour. Po městech, která jsou ve vyjmenovaných slovech, kterou jedeme ve východních Čechách, se vydáme na cestu do obcí, které se jmenují jako dny v týdnu. Do Pátku či do Úterý, možná i na Slovensko do nějaké Stredy. Jiná mě zatím nenapadají, ale jistě existují. 

Cestoval Holub je prostě inspirací pro další cesty. Protože ještě jsme se nenarajzovaly dost:-)