Nikoli na výletě či reinkarnace Jeníčka s Mařenkou, nýbrž večer v divadle. A jak jinak během letošního divadelního podzimu, než v Ungeltu. Novinku nastudovali novomanželé Zlata Adamovská
a Petr Štěpánek, přestože zde hráli sourozence. Žádný honey moon to ovšem nebyl. Příběh je označován jako psychologické drama, které zrežíroval Viktor Polesný. Jde o konfrontaci názorů na život, pohledů do dětství, rozklíčování různých temných zákoutí, takže nic jednoduchého. Začátek byl děsně vulgární, to jsem se dost kroutila, tento typ divadelního vyjadřování nemám moc ráda. pak se to ovšem rozjelo, každý okamžik přinesl něco nového,většinou nečekaně dramatického. Rozkrývání sourozeneckých vztahů je vždycky náročné, zde navíc bylo tolik úhlů pohledu, že člověk nestačil ani vydechnout. I facka padla, padla na sále a zjevně nebyla vůbec kašírovaná. Také ji mnozí po představení rozebírali, zda ji Zlata vypálila v návalu divadelních či skutečných emocí. Ale to byl okamžik spíše vedlejší, hlavní byl ten příběh, který byl skutečně strhující. O vztazích, stárnutí, důvěře, tajemství i (marných) nadějích. Myslím, že Ungelt opět nezklamal. V hlubokém lese se objevily skutečně temné vášně. Řekla bych,že sourozenecké téma na ostří nože. Zajímavé. A herecky dokonalé. Navíc bez přestávky, takové divadlo já ráda:-)
Lákavá recenze:-)
OdpovědětVymazat