Europeana od Patrika Ouředníka patří k mým oblíbeným
knihám. Podle toho také vypadá, osahaná, otrhaná, viditelně používaná. Tento neotřelý pohled na dvacáté století mě
prostě baví. Vzhledem k ocenění knihy i k tomu, že už dlouho je v knihkupectvích
beznadějně rozebraná potvrzuje, že se svým zájmem rozhodně nejsem sama. Europeana se prostě povedla. Dneska jsem po ní
sáhla znovu z důvodu určité přípravy na čtvrteční setkání nad tématem
první světové války. Ne snad, že bych chtěla našemu publiku předstírat pasáže z této
útlé knížečky, ale ráda bych si osvěžila i jiné úhly pohledu na první světovou
válku. Ve čtvrtek samozřejmě nepůjde o Europeanu,ale o zajímavé vyprávění
Eduarda Stehlíka, ale přečíst nějakou odbornou monografii o válce určitě
nestihnu. Takže Europeanu vnímám jako takový pikantní předkrm před čtvrtečním
setkáním nad tématem, kterému bude již brzy sto let. Čas prostě letí jako bláznivý…………
Žádné komentáře:
Okomentovat