sobota 23. listopadu 2013

Klement, nikoli jen Gottwald

Na stránce kalendáře se dnes vyjímá jméno Klement.  Samozřejmě mi naskočil komunistický diktátor, který se právě tento den narodil.  Asi vzhledem k probíhajícímu Českému století se mi vetřel do podvědomí poněkud více než je zdrávo. Napadlo mě, proč zrovna představitel komunistického ateismu nesl jméno dávného světce? Navíc jsem při brouzdání wikipedií zjistila, že slovo Klement, v mnoha svých podobách, znamená v překladu vlídný, laskavý či shovívavý. To tedy náš soudruh Klement zcela jistě nebyl.  
Jméno patrně získal tím, že se právě tento den narodil, asi se tehdy o jménech moc nepřemýšlelo. Pochybuji, že by v drsném životním prostředí zemědělské dělnice ctili svatého Klimenta natolik, že by po něm pojmenovali svého nemanželského synka.  I když možné je všechno, navíc lze asi těžko předpokládat, že kdyby se narodil 
o den dřív, jmenoval by se CecílieJ
Prostě jeden z mnoha historických paradoxů je, že budoucí zločinec a alkoholik patrně získal jméno po církevním světci. Dnes je podle statistiky Klementů poměrně málo. Asi je to podobné jako s dříve oblíbeným jménem Adolf. Kdo by se tak dneska chtěl jmenovat? 
I když v rámci módy excentrických pojmenování potomků mají obě jména opět svoji velkou příležitost. Žádného živého Klementa jsem ovšem zatím nepotkala. Ani neznám z veřejného života. Prostě Klema se nikde v mém okolí nevyskytuje, ač jich v naší zemi žije asi tři stovky, jak praví již zmíněná statistika. Možná se maskují jako Klimentové, což je jiná varianta zprofanovaného jména. Ti mají dokonce v naší zemi plno kostelíků téhož označení, svatý Kliment stojí takřka v každém českém městě.  Jeho ostatky sem přinesli kdysi dávno soluňští bratři Cyril a Metoděj, kteří je „šťastnou náhodou“ objevili při svých misijních výpravách. Našli je i přes to, že se pořádně neví, jak a kde vlastně svatý Kliment zemřel, což ovšem nikterak nebránilo tomu, prohlásit jeho ostatky za pravé a založit na nich novou tradiciJ.
Zvláštní, kolik zajímavostí se kolem jednoho jména vynoří. Až dosud jsem se jménem Klement nijak nezabývala, a pokud jsem mu byla nucena věnovat pozornost, tak jen ze studijních a posléze výukových důvodů. Že se nechá spojovat se svatými, mě tedy nenapadlo vůbec nikdy.
Nyní se situace trochu obrátila. Nikdo mě k ničemu nenutí, ba já mám jakési obsedantní nutkání objevit další Klementy (nikoli Gottwaldy, aby nedošlo k mýlceJ). A ejhle, on vlastně i Metternich byl Klement, byť psáno Clemens se to v dlouhé řádce jeho dalších jmen pohodlně ztratí.  Stejně tak byl Klement i „český Shakespeare“ Klicpera, byť ten byl zase Kliment. A jistě by se našli i další Klimentové, kteří poněkud více naplňují latinský význam starého jména. Dosud se to asi moc nedaří, protože přívlastek laskavý zcela jistě nesedne ani k Metternichovi. Snad Klicpera se svým Divotvorným kloboukem může tvrdit, že naplnil význam svého jména minimálně určitou vlídností.
   Napadlo mě, kde se asi současní Klementové skrývají a jaké to je, nosit takové jméno?  Začala jsem dokonce uvažovat, že zkusím podle telefonního seznamu některého oslovit. Mít doma Zlaté stránky, pravděpodobně bych svůj bizardní nápad dovedla do zdárného konce.  Brzy mě ovšem můj badatelský zájem opustil.  Došlo mi, že bych se také mohla se zlou potázat.
 Přitom asi nejde o nic světoborného. Historické povědomí
 o minulosti ještě nedávné silně slábne a je tedy více než pravděpodobné, že jméno Klement v podstatě nikoho nezaujme.
A není ani vyloučeno, že někteří nositelé se jím pyšní právě na počest již zmíněného prezidenta. Rozhodně by bylo zajímavé porovnat jejich rodné listy.  Skoro jsem si totiž jistá, že i dnešní nemluvňata se mohou rodit do rodin, kde je Klement opravdu považován za svatého. 
Otázek by se jistě ještě našlo plno. Namísto zbytečného přemítání nad Kli(e) mentem je možná lepší připomenout, že stojíme na prahu adventu. Již za týden nás čeká první adventní víkend. Čeká nás vlídný čas setkávání…. Takže latinský význam slova Klement najde svého pozitivního naplnění. 
Ale že to zase ale letos uteklo...J


2 komentáře:

  1. Děti svobodných matek dostávaly po narození jméno po svatém, který ten den měl svátek, tak trochu za trest.

    OdpovědětVymazat