Příběh kmotra

Zase jeden nelichotivý pohled do zrcadla. Nejdřív jsem nechtěla jít, myslím si, že o mnoha věcech je snad lépe nevědět ( a myslím si to stále, protože po Kmotrovi vím i to, co jsem si ani vědět nepřála). Ale v návalech racionality si říkám, že je nutné podobné věci nejen vědět, ale i pojmenovat a zveřejnit. Jak moc se to ve všeobecném vnímání tomuto kmotrovskému příběhu podařilo, nevím.  Má většinou negativní recenze, jako že jde o náznak, strach pojmenovat věci či hru na politický thriller. Na mě ale působil děsně depresivně. A kdybych ho viděla před volbami, tak snad ani svou občanskou povinnosti splnit nepůjdu. Jestli opravdu žijeme v takto děsivé zemi, době a společnosti, tak snad aby si jeden šel hodit mašli. Do minulosti se vracet nechci a budoucnost v tomto kontextu vypadá velmi děsivě, o přítomnosti raději nemluvě.  Tak snad víra v druhý život, nic jiného se v kontextu viděného filmu nerýsuje. Jinak z filmařského hlediska ale zážitek, pro Ondřeje Vetchého myslím velká role (ale on je skvělý ve všem), stejně tak i Lukáš Vaculík. Příběh docela strhující, herecké výkony výborné. Ale ten kontext....