Tyto Vánoce hodlám
ignorovat. Vánoce jsou pro malé děti. V dospělosti
či s pubertálními výrostky ztrácejí význam. Člověk jen podléhá reklamě a tlaku
všudypřítomných tklivých koled a melodií. Většinou už od října, ale s nastupujícím
adventem nátlak nabývá na intenzitě. Tím se umocňuje rozpoložení, které umí
vybudit i výčitky svědomí. Jde přeci o
svátky klidu, musíme se k této bohulibé sváteční myšlence aktivně
připojit.....
Nemusíme.
Trochu potíž je,
když se podobný názor pokoušíte vysvětlit svému okolí. Zvyk je prostě železná košile a všichni najednou
ten stromeček rohlíčky chtějí, bez ohledu na věk.
Na druhou stranu, lze k tomu přistupovat
i pragmaticky a nevysvětlovat nikomu nic. Ono se časem ukáže, že to vlastně
vyjde nastejno.
Advent asi vydržíme.
Ono vycestovat někam na celý měsíc není zas tak jednoduché. Minimálně z ekonomického
hlediska. I když v přepočtu vánočních financí, nervových vypětí, ztráty
klidu
i soukromí, jde patrně o pakatel, což se ovšem správci
rodinné pokladny poměrně špatně vysvětluje.
Na dobrovolný exil
tak připadá až hektický závěr prosince. Nejlépe by se nabízel výlet někam do
teplých krajů, ale musím přiznat, že vydržím i zimu, jen někde v izolaci. Ticho,
klid, kniha, relaxace.
Tím v podstatě paradoxně naplníme skutečný význam
vánočních svátků, a totiž být někde v klidu a v pohodě a sami. Bez jídla, které se nadprodukuje v nepřijatelném
množství, bez dárků, které nikdo nepotřebuje, bez pohádek, které všichni známe,
bez návštěv, které nikdo nechce vidět…..
Konec roku tak
projde bez viditelné újmy na zdraví, hlavně tedy duševním. A v neposlední řadě
i bez újmy na peněžence, protože nic nadměrného nepotřebujete. Začátek nového
roku tedy začne jako obyčejný všední týden.
Tak to vidím já, naprosto ideální vánoční stav. Ale když to
předestírám doma, trochu to vypadá, že by uvítali nějaké výjimky. Minimálně ty
vanilkové rohlíčky. Tak nevím, zda uniknout sama nebo se podřídit. A jsem zase
na začátku vánočního šílenství…
Vánoce hodlám ignorovat,ale je tam pořád to vyzývavé slůvko
hodlámJ
Mám stejné přání, ale nakonec něco málo z vánočních tradic udělám. Jak přibývají roky, tak si říkám, kolikrát se ještě všichni ve stejném počtu sejdeme. Musím se přiznat, že se mi daří ignorovat Silvestr - to si jdu klidně lehnout a půlnoc prospím, tedy pokud mě nevzbudí rachejtle z okolních oslav. Hezký víkend. Zuzana
OdpovědětVymazatJojo, ten vánoční (ne)klid je všudepřítomný. I my už máme napečíno, přes každoroční proklamace, že letos už opravdu péct nebudeme. :)
OdpovědětVymazatPřeji hezký začátek adventu a co nejméně petard. U nás už omladina s vervou bouchá celý týden.
Mně se konečně letos ohledně Vánoc splnil sen - jsem po operaci, takže se nemůžu účastnit předvánočního vyšilování, a z postele jen tak po očku šibalsky pokukuju, jak to letos s Vánocema dopadne.. :D Zřejmě mám ale smůlu, protože manžel je silný tradicionalista, a tak už stačil nakoupit dárky pro celou rodinu a určitě mi je dá těsně před Vánocema aspoň zabalit. :) Teď čekám, kdy mne vyžene z provizorního ležení v kuchyni zpátky do patra v ložnici (zatím jsem nemohla moc do schodů) a pustí se do pečení cukroí :))
OdpovědětVymazat