Zlomená ručička

Nikoliv moje, nýbrž u auta. Ono se to tak asi nejmenuje, jde o páčku, kterou se bliká a svítí, tedy odborný název bude patrně blikna.  A tu jsem si, ač je to k nevíře, zlomila. Respektive vykloubila z pantů. Že je to možné dosud nikdo nevěděl. To, že při couvání čas od času troubím sama na sebe,pak ve stresu pouštím volant a zmateně hledám, kdo mě protrubuje, se mi stává už dávno. Že si ale při couvání klepnu o bliknu, kterou tím vyřadím z provozu, stalo se poprvé. A budu si to pamatovat,protože ono vykloubení zavedlo v autě jen režim na dálková světla. A tím se moc po světě jezdit nedá, zejména v nočních hodinách, tudíž nebylo zbytí a za denního světla se jelo do servisu. Koukali, moc nechápali,ale nakonec vykloubenou ručičku vyléčili. Za tísícovku. Nu, to bylo drahé poklepání. Jeden by neřekl, co čeho všeho se nedá investovat.:-)