Majáles ve Stromovce

      Vím, že se monotematicky opakuji, ale každoroční Majáles ve Stromovce je bezohledná, hrubě komerční akce, která jen tyranizuje svoje okolí se souhlasem Prahy 7 (nebo kdo tuto monstrózní akci povoluje), a která je rok od roku masivnější a odpornější.

  Letos jsme měli pocit, že ta hudba (já bych to tak tedy nenazvala, ale jiný termín nemám) duní přímo v našem obýváku. Celé odpoledne, celý večer a samozřejmě, jak je zdejším dobrým zvykem, dlouho do noci. 

Azylový únik na krátkou návštěvu do Motola se ukázal být trochu kontraproduktivní, neb tam zase řvala (a opravdu řvala) Ladronka, takže jsem si tak akorát potvrdila, že podobná bezohlednost panuje v celé Praze. Hlavně z toho vytřískat co nejvíce peněz, bez ohledu na nějaké normy či nedej bože pravidla.

   Cestou jsme pak potkávali davy lidí táhnoucí upálit čarodějnice, samozřejmě za doprovodu divoké řvavé reprodukované hudby. Vůbec jsem netušila, kolik přívrženců u nás mají staré pohanské zvyky.

I když podle mého názoru jde spíš o to, beztrestně si zařvat a zahulákat, než o nějakou symboliku.

    Ovšem je to hromadná záležitost a davu se musí ustupovat. A tak tramvaje pokorně stály, aby čarodějní příznivci za příšerného řevu mohli putovat dál a i jinde šířit svůj hudební smog. Všichni jsou nuceni poslouchat příšerné decibely a shovívavě trpět něco, co je mu úplně ukradené.  

 Koho zajímá, že se nějací šílenci chtějí bavit u reprodukované hudby?  Tedy kromě těch komerčních příznivců, kteří si přijdou zařvat do Stromovky. Jenže proč t musí slyšet celé daleké široké okolí? Jak může vůbec někdo povolit akci s názvem open air uprostřed Prahy? No, to si kladu příliš mnoho nezodpověditelných otázek.

 V podstatě jsem jen dospěla k překvapivému poznání. Že fotbal na Letné je proti Majáles slabý čajový odvar.

 A trochu jsem si postěžovala, byť to má stejný efekt jako stěžovat si na Hlavním nádraží. Nebo na odboru hygieny hlavního města, kde mi vždycky neochotně sdělí, že nebyl, kdo by hladinu hluku změřil, tudíž je stížnost bezpředmětná.

A tak si tedy jen ulevím zde a budu doufat, že do příštího Majáles vyvinou kvalitnější špunty do uší.