Včera tedy slavnostní premiéra. Když film, tak filmová mluva. Červený koberec, hvězdy a mraky fotoreportérů. Nu, pěkná idea, žel tudy cesta nevedla.
Vše hezky prozaicky. Naštěstí přestalo tak strašně pršet, takže cesta do Dadapu se zvládla suchou nohou.
Dorazili naši věrní, mnoho nových posluchačů nové místo neobjevilo. Snad to lze připsat premiérovému vystoupení.
Předtáčky
ani postsynchrony nebyly, šlo se rovnou naostro. První klapka padla v devatenáct
hodin. Režii měl pan Miloslav Kučera, role – asi dramaturga – připadla mně. Nebyl ani KOPR, tedy kontrolní projekce,ale zato byla příjemná nálada.
Kamera pak záležela na diváctvu, kterému se snad kavárna Dadap zalíbila a stane se tak naší živou reklamou.
Premiéra se celkem vydařila.
Na playlistu jsme měli filmy jako Amadeus, Zachraňte vojína Ryana či příběh Hitlerova architekta Speera. Ač naše vyzývavé téma znělo: " V čem nám filmy lžou..?", pan režisér vypíchl i okamžiky, které mohou být pro nás inspirativní a navodit nám atmosféru doby či události.
Skončili jsme krátce před desátou, ovšem živá diskuse pokračovala i nadále, tudíž bylo docela kumšt stihnout poslední metro.
Byla to taková příjemná tečka za jedním rokem našich Hovorů. Takové výročí.
Začínáme rok druhý.
Ten vypukne příští měsíc (26.6.) debatou nad úlohou církví ve dvacátém století. Přednáší Jan Stříbrný. Po divadle a filmu se tedy vracíme zpět k ožehavým tématům. A těšíme se na nové posluchače, v Dadapu je vážně hezky.....
Jako na objednávku, film, o kterém jsme také mluvili. Reespektive tázali se, zda bude. A bude
Žádné komentáře:
Okomentovat