Svátek matek

V řetězci květnových oslav jako by trochu zapadl, druhá květnová neděle ani nebyla moc připomínána. Možná to znamená, že se svátek již pevně zavedl a všichni ho berou jako samozřejmost. Anebo také ne. Smutnou pravdou totiž je, že léta tady měl svátek matek ostrou a hlavně ideologickou konkurenci v MDŽ a s tím se těžko bojuje.

Svátek otců, třetí neděle v červnu, se tady zase naopak příliš neujal, což je v naší patriarchální společnosti také poněkud paradox.

  Lze si tedy položit otázku, zda vůbec svátky podobného typu vnímat jako přínos či diskriminaci? Ono je to totiž sporné. Počítáme - li prostě s mateřstvím a nezastupitelnou rolí matky v životě každého z nás, je to samozřejmě bez diskusí. Mateřské pouto je (mělo by být) tím nejsilnějším v životě a glorifikující den je zcela jistě na místě.

Bereme - li v ovšem úvahu, že jsou i matky, které své děti odkládají, týrají či zneužívají, zdá se podobný svátek kontraproduktivní. Pak by měla vyrazit do boje klika beroucí se za práva otců a tedy za třetí neděli v červnu. Rázem by ale vyskočili i obránci bezdětných žen, ty jsou o svátku matek diskriminovány, a pak se i MDŽ začne jevit ve zcela jiném světle….

   Lze k tomu ale přistupovat i trochu jinak a ptát se, proč u nás MDŽ zakořenil poměrně pevně a Den matek se v obecné paměti usazuje mnohem pomaleji (o Dni otců ani nemluvě)? Zajímavá by mohla být nějaká anketa. Jenomže jak stanovit její vypovídajíc hodnotu? Je fakt, že když netušíte nic o svátku matek potvrzením, že nectíte matku svou?

Jistě ne, přesto to může být zajímavý úhel pohledu.

Stejně tak se může zdát, že připomínat něco, co vnímáme jako samozřejmost, je určitou formou nošení dříví do lesa.

    Záleží asi na každém z nás, jak velkou potřebu oslavovat cítí, a jak důležité pro něho je vyjádřit svůj vlastní vztah k matce.

Děti by měly dát dárek vlastnoručně vyrobený. To je ale idea, která se dnes ve většině případů nepraktikuje. Spíš se něco koupí, ještě častěji objedná na internetu. A k tomu se přidá květina, ta zatím ještě reálná. A někdy se sází na zážitky, například, že za maminku někdo vyluxuje či umyje nádobí. Podle toho, jak je rodina zavedena. Zda maminka supluje roli služky či zda rodina funguje normálně.

 Matky samoživitelky z tohoto schématu vyjímám, neb ty to mají těžké z mnoha jiných důvodů.

Zkrátka, na oslavu jako takovou lze uplatnit celou řadu pohledů, ale ani jeden nebude jednoznačný. Jeden argument vyvrátíte a deset dalších se jich objeví. V atmosféře dnešní reality, kdy řada rodin je neúplných, polorozpadlých či prostě nefunkčních, je každý důvod k připomenutí kladné mateřské role důležitý.

Tedy, nechtěla bych zapomínat na ty otce, ale o nich až později. V rámci genderové vyváženosti jim věnuji celý článek podobně jako dnes Dni matek, který do našich zeměpisných šířek pronikl zásluhou Alice Masarykové, a to už v roce 1923. Další důvod k oslavě tedy může být i devadesáté výročí Svátku matek.

Ať tak nebo tak, květinu si maminky zaslouží. Tedy ty, které jsou označení matka hodny. Protože ty druhé si nezaslouží ani MDŽ…..

Opravdová maminka si sice květinu zaslouží každou neděli, ale tu druhou květnovou je to obzvlášť sváteční. Tak hezký svátek matek.
              Psáno včera pro www.prazanda.cz