Příklady táhnou

Zdá se, že vtípek na typicky mužskou smrtelnou nemoc zvanou rýmička bude nemilosrdně vytlačen vtipy na lehkou „hradní“ virózu.  Je fascinující, co všechno dokáže lidová tvořivost bleskurychle vytvořit, od narážek na pravidelnou nákazu virózou v hospodě, na možnost šavle vedle korunovačního svatováclavského meče. Pravda, je to úsměvné, kdyby se zároveň nad tím nechtělo brečet či alespoň bezmocně svírat pěsti. Nebo i nevěřícně. Nikdy jsem si o reprezentační úrovni naší stávající hlavy státu nedělala iluze, ale realita trhá na cucky i moje nejdivočejší představy. To snad je výsměch všemu, co dosud alespoň v náznacích fungovalo. Po pravdě řečeno, dost naivně jsem si myslela, že v této funkci se hradní pán ovládne a svoje slabosti nebude tak okatě dávat najevo. Ó, jak hořce jsem se mýlila. A jak by nás, pokud bychom si to chtěli brát k srdci, mohly urážet ty stupidní výmluvy na chromý palec či virózu. Ve škole bych s podobnou šaškárnou děti vyhodila. Otázkou ovšem je, zda to má vůbec smysl, někoho vychovávat, když reprezentaci státu si představuje většina národa v této podobě?  Nechci vůbec mluvit o žádném politickém směru, ale jen o obyčejném chování či pravidlech bontonu. Všeobecně se bojuje proti kouření a pan prezident provokativně kouří i tam, kde je to zakázáno. Opilství nejvyššího kalibru je svalováno na zahnívající palec, přičemž zahnívá něco zcela jiného. A protože příklady táhnou, ty negativní obzvlášť, je naprosto zbytečné dělat si iluze o nějaké slušnosti či pravidlech. Pan prezident Havel měl svého Špačka, Klaus se tvářil, že všechny neřesti jsou mu cizí (navenek) a současný hradní pán by se měl hodně rychle spřátelit s docentem Nešporem. Minimálně. A pak by mohl hledat nějakého svého Gutha - Jarkovského,  i když všichni víme, že starého psa novým kouskům nenaučíš a kde nic není, ani smrt nebere.

Ovšem to je vždycky běh na dlouho trať a pět let na přerod rozhodně nestačí. Stačí ale na to, aby se léta chátrající morálka a snaha dodržovat nějaká pravidla definitivně rozpadla. Pod vlivem takového guru to jistě nebude nic obtížného. Příklady totiž táhnou. A ve finále se ukáže, že taková viróza je pěkně nakažlivá. Pak nám pěkně ztuhne úsměv na rtech, byť současné žertíky vypadají velmi vesele. Smutné je, že reflektují realitu a ta je nikoli komická, ale takřka hororová.