Den dětí

Je sice až zítra,ale my ho slavili už dnes. Respektive moji studenti vyrazili na naši spřátelenou základní školu, aby tam uspořádali dětskou oslavu pro malé žáčky. Sedmdesát jsme jich měli na starost, tedy docela fuška. Do toho současné monzunové počasí, tudíž se musela realizovat mokrá varianta,která je vždy obtížnější. Prostory má základní škola velmi hezké, mohli jsme řádit na chodbách i v prostoru haly, ale dost jsme se zapotili. Ukočírovat tolik malých dětiček je totiž trochu nadlidský úkol. Znovu se ve mně probudil obdiv k učitelkám a vychovatelkám na prvním stupni, to je práce naprosto vyčerpávající a obdivuhodná. Neuměla bych jí. 
Z mého úhlu pohledu se ti pubescenti zvládají mnohem lépe. A musím říct, že i oni toho měli dost. Odvedli tedy velký kus práce,ale vyčerpání bylo adekvátní. Hlavu jak pátrací balón mám ještě teď. Chtěla jsem pustit video, kde jsme zachytili ten jekot a pískot, ve kterém jsme trávili dopoledne,ale nechci zase zveřejňovat cizí děti, tak jen několik málo záběrů s mými studenty a jinak jen ty hezké prostory naší ZŠ. Den dětí máme, díky bohu, za sebou. Snad ke všeobecné spokojenosti. Teď jen několik hodin ticha, za odměnu:-)