Milada Horáková

Ulice Milady Horákové je hlavní letenská tepna. Mám ji ráda, moje peněženka už méně. Když se totiž postavím na start Milada tour, je na jejím konci moje šrajtofle pěkně pohublá. Rozhodnutí utrácet má v mém případě většinou maskovací název procházky po naší hlavní street. Začínám dole v knihkupectví. Letenská prodejna je rozlehlá a vždy dobře zásobena. Většinou sice nemají moje knihy, ale to je spíš můj problém, ne jejichJ. Široký výběr titulů navíc skýtá i zábavné historky, jako když onehdy jakýsi mladík oslňoval dívku doporučením, že by si zcela jistě měla přečíst Kouličku od nějakého Francouze.  Guy de Maupassant se jistě obracel v hrobě a já nevěděla, zda mám smutnit nad jeho neznalostí či se radovat, že zase hoši lákají děvčata na knížky. Nu, ale útratu tam mám vždy slušnou. Následuje oblíbený butik Borgia, který vlastní dvě sestryJ (nikoli třiJ)a nabízejí skutečně pěkné kousky. Naposledy jsem si odnesla pěkný kalhotový kostýmek. Spolu s ním lze stoupat výš, kde je možné narazit na obuv, zdravou výživu a posedět v cukrárně u Erharta. Asi, aby se tam cukrář nebál, vznikla hned vedle něho ještě jedna cukrárna, o naší linii je tady na Milady Horákové pečováno s velkou pečlivostíJ. Nu, a pokud zbudou ještě nějaké drobné, lze je rozpustit v dobré kávě v Domu kávy či zakončit nákupní tour v Bile. Prostě, procházka po Milady Horákové není žádná selanka. Procházím se tady ale ráda. Jen těžko si lze představit, že zrovna tady sedmdesátých letech,tehdy na ulici Obránců mírů, řádila masová vražedkyně Olga Hepnarová, která najela svým náklaďákem do čekajících lidí na ostrůvku. Prý lidi nesnášela. Ale to je zase jiný příběh....