Jde sice o mediální akci, ale jistě velmi záslužnou. Nicméně, podobným atrakcím se účelově vyhýbám. Ne snad, že bych v tomto případě byla skeptikus,ale obávám se návalu a zvýšeného množství nejen darujících, ale i omdlévajících a dalších průvodních komponentů, proto s Českým rozhlasem ne. A jak to už bývá, odříkaného krajíce největší krajíc! Ve středu jsem byla dávat právě s ČR. Ovšem zcela nevědomky. Šlo o běžný, čtyřicátý devátý odběr. Bohužel, lilo jako blázen, takže se celý den scvrknul na přesun tam a zpátky. Nic víc se zvládnout nedalo. Ale v nemocnici bylo překvapivě málo lidí. Byla jsem vyzvána i do jiné odběrné místnosti, a když jsem se podivila, došlo k odhalení toho, že dnes je právě den s ČR. Což mě zaskočilo, neb jsem o tom nikde v éteru neslyšela. Sestřička se také divila, že je málo lidí. Asi někde nastal komunikační blok a nikdo to nevěděl. Tudíž jsem se tam cítila trochu jako královna, byla jsem skoro sama. Takže jsem se nechala vysát a chystala se k odchodu. A najednou Ježíšek. Dostala jsem ovoce, stravenku (jednu) a poukázku do Alberta.
A ještě propisku. J
„Příště už to zase nebude“, uklidnila mě sestřička, jelikož jsem svoje překvapení netajila. „To je jen v rámci propagace s rozhlasem.“
Tak jsem na tom vlastně ještě vydělalaJ. Ovšem naprosto nečekaně, neb akce to byla opravdu velmi utajená, ani odpoledne, kdy jsem poctivě doplňovala červené krvinky dobrou FrankovkouJ, jsem o darování s ČR neslyšela ani slovo. Asi nějaký informační šum. Mně nevadil, ovšem možná jsme o nějaké potencipnální dárce přišli. Na druhou stranu, promo akce jim slibuje komfort, který není vždycky běžný. My jsme zvyklí, jestli ale i nováčci...
Jsem zvědavá, co bude příštěJ
Sajme, sajme….
Žádné komentáře:
Okomentovat