Bělohorské dozvuky

Když se mi podařilo trochu zpracovat svoje neumělé fotografie, ba i video záběry z nedělní bitvy, pokusím se ještě o pár bělohorských postřehů. Lidí tady tedy bylo jako mraků, což lze přičítat víc hezkému počasí než skutečnému zájmu o historii. O tom, že historici tam vskutku nebyli, svědčí i moje odposlechnuté rozhovory, kdy rádoby zasvěcenci vysvětlovali (většinou dospělí dětem), že bojují rakouští vojáci s uherskými, že je to bitva Rakouska a Uherska. Objevili se i domněnky o Napoleonovi, prostě dle všeobecné informovanosti tady bojoval kde kdo. Trochu smutný fakt pro mě bylo zjištění, že tam mnozí vzali svého psa. Válečné střetnutí ovšem bylo plné pyrotechnických efektů, střílelo se tak, že i já se několikrát lekla, a co teprve ti psíci. Mnozí se třásli jako osika. No, to tedy beru jako drsné sobectví, vzít sem psa. A že jich tady bylo. Bitva naštěstí netrvala dvě hodiny, jako tehdy, ale necelou hodinku. Trvalo jim to tedy, než se sešikovali. Až jsem místy ztrácela trpělivost. Když má být začátek ve tři, tak ve tři a ne v půl čtvrté. Ale s tím asi v našich zeměpisných podmínkách nic nenaděláme. Zajímavé bylo i tržiště, kde nesmělo chybět Trdlo, z nevím jakých důvodů velmi oblíbená pochutina. Ale stánků bylo plno, trdelník šel totiž docela dobře vynechat. Nejvíc mě ovšem dostali hadi. Nějaké kobry či jak se ty potvory jmenují, zde byly nabízeny k volnému pohlazení ba i za krk si je mnozí dívali. Pan haďákJ, či jak jejich majitele nazvat, si mě nějak oblíbil a pořád mě nutil si na kobru sáhnout. Asi ho zaujalo, že jsem se vyptávala, jak to, že nikomu neublíží, zda je má pod nějakým vlivem. Ne, prý jsou najedený, tak nic nedělají. Nu, nedělali, přesto mě docela děsili. Až tak, když jsem jakémusi pánovi omylem šlápla na nohu, hlasitě jsem zařvala v domnění, že mám za zády hada. Neměla, naštěstí, ale tato atrakce mi tedy zježila chlupy na zátylkuJ. Pak se se mnou dal do řeči jakýsi chlapec, tak desetiletý, v historickém kostýmu. Nadšeně vykládal, že jeho tatínek bojoval a přežil! On že bude také válčit, až vyroste. Milé to bylo, je vidět, že nadšení pro historické hry se dědí z otce na syna, ba i z matky na dceru. Vždycky mě napadá taková bizardní představa, jak si tak za pět set let budou moderní roboti hrát na naši dobu, třeba ze života našich politiků, to by byla dobrá dobová fraškaJ. Naštěstí se toho nedožijeme. Ale stejně tak by jistě mrkali na drát tehdejší lidé, kdyby viděli, jak mi dnes dovedeme strávit neděli. Ale mě tyhle historické imitace baví, takže to byla fakt dobrá neděle.

                                             K občerstvení se nabízelo celé selátko

                                               Zde několik záběrů z hadích orgií:-)

                                                      Děti se fakt nebály. Já ano

                                                  Kobra byla dost fotogenická

                                            Bitva není zjevně nic jednoduchého

                                                           Trdlo je prostě všude

                                    Zajímavé využití sovětské vlajky, to jsem ještě neviděla:-)

                                                               Bylo i dravé ptactvo

                                                Psi z toho měli fakt stres,bylo mi jich líto

                                                   Staročeská kuchyně v praxi

                              Mohli jste nakoupit i botky. Jen to nebyly modely od Blahnika:-)

                                                    A po bitvě je čas na dobrý truňk

A na závěr hadí video:-)