Květen je plný válečných výročí. Konec druhé světové války je nanejvýš frekventované téma v hodinách dějepisu. Často využívám různých videí, které válečnou hrůzu znázorňují. Ale ve třídách, kde mám ukrajinské děti, mi to tedy fakt nejde. Jednu jsem to automaticky udělala, studenti z Ukrajiny česky ještě většinou nemluví, ale obrázky vidí. Nic nikdo neříkal, ani žádné viditelné emoce jsem nevzbudila. Jen mě se z toho sevřelo srdce. A radši jsem to vypnula. To mi tedy letos fakt nejde.
Radši jsem se vrhli na antiku. A válečné události beru v hodinách, kdy mají společné hodiny češtiny a nesedí na dějepise. Ale je to blbost, ale někdy člověk těm záhadným emočním pochodům nerozumí.
Tak válečná videa letos prostě někde nepouštím.
Žádné komentáře:
Okomentovat