Velký pátek

   Pořád mě nepřestává překvapovat, že v tak ateistické a bezbožné zemi, jakou naše republika beze sporu je, byl mezi státní svátky zařazen i Velký pátek. 

Svátek veskrze hluboce církevní.

   Dnes už samozřejmě nikdo ani nepředstírá, že tehdy šlo o naprosto populistický čin, dát lidu další den volna, k odjezdu na chaty a chalupy, aby ten samý lid poté hodil volební hlas straně, která to tehdy prosadila.   Prostě kšeft, handl, politický cynismus...

   A dosud to jen volný den navíc byl, nic jiného se od něho nečekalo. U nás má málokdo povědomí o duchovním rozměru Velikonoc. Však se také soudruzi hodně snažili, aby se z něho staly pouhé svátky jara. A povedlo se, stoprocentně. V nejširším povědomí tato verze Velikonoc intenzivně přežívá dodnes. A stěžejním svátečním dnem je pondělí, kdy se všichni společně pošlehali a opili, což tedy s duchovnem nemá společného ani co by se za nehet vešlo. 

   Letos je ale všechno jinak. Jako ostatně už dlouho. Velikonoce se dostaly do veřejného prostoru jako hrozba: "Pokud někam pojedete, bude zle," pokračuje vláda ve své  tupé lince neustálého vyhrožování. 

Zůstáváme tedy uzavřeni v rámci svých okresů. Nikam se nesmí. 

Že by tedy přišel čas na nějakou renesanci smyslu Velikonoc. Na nějaké usebrání se? Prožití si vlastního utrpení s nadějí na zmrtvýchvstání? 

To asi moc filozofuji, ostatně, vláda úspěšně omezuje i vstup do kostelů, takže je to opravdu hodně na nás. 

Už jsme si letos, pravda nedobrovolně, prožili ten půst. Něco jsme si tvrdě odpírali. Od Popeleční středy nemůžeme většinu z toho, co jsme kdysi dělali radostně a automaticky. 

Velikonoce máme prožít (strávit) doma. Ani do přírody bychom prý raději neměli chodit. 

Je tedy velký prostor na vnitřní očistu, tedy něco, co nabízí čtvrtek, pátek i sobota, velikonoční triduum.

 Pohanské pondělí je už vůbec zakázáno. 

No, tak nevím, zda tyto moje paralely dojdou nějakého naplnění. 

V utrpení a v čekání na naději opravdu osobně vidím nějakou symboliku, ale celé mi to kazí ta systémová direktivnost, tak nevím, co z toho nakonec bude.

Možná jen pozorování toho, co udělá s lidmi volný pátek, původně církevní svátek, u nás určený k cestám na chalupy, kam letos legálně nemůžeme, a jediné, co nám vlastně zbývá, je se modlit. ...

To je chaos, že ano. Ale co dneska není chaos. 

  Ještě mě napadá, že na Velký pátek můžeme v rámci okresu hledat otevřené skály plné pokladů, ale to bych motala dohromady už úplně všechno. 

Takže to ukončím otázkou, zda máte doma velikonočního beránka a jak tuto velikonoční pochutinu vnímáte? Pokud tedy o něčem takovém přemýšlíte:-)